Blog

Interiér: Kousek orientu v české kotlině

Starší činžovní dům se dočkal zrekonstruované půdy, na které mohl vzniknout pěkný světlý byt s dispozicí 2 + kk a užitnou plochou cca 44 metrů čtverečních. Jeho majitel ho má v plánu zatím využívat ke komerčním účelům, ale později by ho rád obýval i on sám a z toho také vycházel při plánování rekonstrukce. Kompletní zařízení interiéru svěřil Pavlu Volínovi, jehož některé práce už znal a měl jeho plnou důvěru.

Co se týká stylu, dostal designér úplně volnou ruku s podmínkou, že byt musí poptávající na první pohled zaujmout. Také se samozřejmě musel držet daného rozpočtu. Menším omezením bylo pak nevzhledné a nepohodlné mlynářské schodiště vedoucí na galerii, které designér nově přizpůsobil prostoru a od něj se pak odrazil při dalším zařizování.

Původně chtěl Pavel vnést do bytu orientálně arabský styl, který ho inspiroval kdysi v Bruselu. Bohužel ale narazil na to, že z originálních materiálů se u nás nedalo sehnat vlastně nic. Šel tedy cestou kompromisů a vybíral z toho, co se alespoň trošku vešlo do orientální škatulky.

Podařilo se to hlavně díky kobercům a typickým arabským vzorům na textiliích a tapetě nalepené za postelí na galerii. Požadovanou atmosféru dokreslují komody z masivního dřeva, které byly pro designéra překvapením, když je nečekaně objevil ve Scontu. Pečlivě také vybíral osvětlení, jež se stará o dostatek světla, ale hlavně o doladění stylu. Většinu lampiček pořídil v Asku.

Pro designéra bylo ve výsledku překvapivé, jak pěkně se v interiéru propojily barvy, jako jsou zlatá, stříbrná a bronzová. Celkovému pojetí se trošku vymyká moderní minimalistická kuchyň s dvířky v odstínu silver grey. Chladný a strohý vzhled potlačuje obklad v dekoru titanu.

Vzhledem k tomu, že byt je z pohledu úložných prostor určený spíše pro jednu osobu, je také kuchyň situovaná do tvaru písmene U poměrně velká. Tady se designér musel držet požadavku majitele. Bílá sestava je ale schovaná za rohem, takže to charakter bytu nijak nenarušuje a dokonce i návaznost na jídelnu s originálním stolem je přirozená. Ložnice je umístěna na galerii a kromě dvojlůžka nabízí ještě vestavěnou skříň, která poskytuje jedny z mála úložných možností v bytě.

Designér Pavel Volín

Vystudoval hospodářskou politiku a mezinárodní vztahy. Odmala je jeho velkým koníčkem design a zařizování interiéru, kterému se teď začal plně věnovat. Začínal s drobnými projekty pro své přátele, díky nimž získal i první zakázky. V současné době pracuje na volné noze v oblasti pronájmu a správy nemovitostí.

Vezměte to od podlahy!

(Komerční prezentace)

Podlahové krytiny jsou jakousi korunou interiéru a proto by rozhodně neměly být něčím samozřejmým. Nejedná se pouze o interiérový doplněk, který se dá kdykoliv vyměnit za jiný. Výběru je potřeba věnovat dostatečné množství času i vaší pozornosti a zvážit hned několik faktorů.

Podle čeho podlahy vybírat?

Podlahovou krytinu vybírejte obezřetně a s rozvahou. Přeci jen se jedná o opravdu dlouhodobou investici. Při jejím výběru zvažte kvalitu a zároveň také vzhled, který by vás měl těšit i po několika letech. K nejdůležitějším faktorům, kterým se při výběru věnovat, patří odolnost, bezpečnost, nenáročnost či náročnost údržby podlahy.

Také záleží na našem vkusu, finančních možnostech, ale i místnosti, do které podlahu umístíme. Každá místnost má své specifické vlastnosti a požadavky na kvalitu podlahové krytiny. Výběr by měl tedy zohledňovat funkci a využití daného prostoru.

Například v koupelně je podlaha vystavena zvýšené vlhkosti a přímému kontaktu s vodou. Proto je potřeba zvolit vysoce odolnou podlahovou krytinu. Do exponovaných místností, jako jsou chodby nebo kuchyně, potřebujeme opravdu kvalitní podlahy odolné proti mechanickému poškození. Do dětského pokojíčku jsou pak ideální zdravotně nezávadné podlahy, příjemné a “teplé” na dotyk i pohled.

Ať už stavíte nový dům, rekonstruujete byt nebo se jen snažíte oživit vzhled jedné z místností, začněte pěkně od podlahy. Proč? Podlahy zabírají jednu z největších ploch, dotváří celkový vzhled interiéru a ovlivňují atmosféru v celé místnosti. Navíc správně zvolený typ či odstín podlahy podtrhne celkové linie a zpracování nábytku. (Zdroj: eAMADEO.cz)

Základem úspěchu je vždy kvalitní podklad

Bez suchého a rovného podkladu ani ránu. I ty nejdražší podlahové krytiny se mohou velmi rychle znehodnotit, pokud nebudou umístěny na kvalitním podkladu.

A jaké podlahové krytiny jsou na výběr?

V současné době naleznete na trhu obrovské množství různých typů podlahových krytin, od těch čistě přírodních až po uměle vyrobené. Největším favoritem poslední doby je asi bezesporu podlaha plovoucí nebo také laminátová. Velmi oblíbené jsou dřevěné podlahy, které patří mezi stálice mezi podlahovými krytinami. Na předních příčkách nalezneme také PVC podlahy, jež se vracejí zpět do našich domovů. A samozřejmě nesmíme zapomenout na koberce.

Laminátové podlahy

Laminátové neboli plovoucí podlahy zažily v poslední době menší “comeback” do našich domácností. Jedná se o podlahovou krytinu vysoce odolnou proti opotřebení. Zároveň jsou lehce udržovatelné a mají snadnou pokládku. Jednotlivé díly do sebe velmi lehce zapadnou, a tak ji zvládne položit sám v podstatě kdokoliv.

Laminátové podlahy nemají rády přílišnou vlhkost, a proto je používejte pouze v místnostech se stálou teplotou a nízkou vlhkostí. Rozhodně se nehodí do koupelny nebo sauny. Laminátové podlahy jsou vyráběny v mnoha zajímavých barvách a dekorech, které věrně kopírují dlažbu, kámen i přírodní povrch dřeva. Navíc se ceny těchto podlah pohybují relativně nízko.

Dřevěné podlahy

Dřevěné podlahy mají spousty pozitivních vlastností. Jedná se o velmi stabilní podlahovou krytinu, která má skvělé izolační vlastnosti, dobře absorbuje vlhkost, nezadržuje prach a tak je vhodná také pro alergiky a astmatiky.

Při správné péči má opravdu dlouhou životnost, poměrně snadno se udržuje a navíc, dřevěnou podlahu můžete naprosto přizpůsobit svému vkusu. Dřevěných podlah najdeme na trhu hned několik a záleží jen na zákazníkovi, ke kterému typu se přikloní.

Pokud jde o jejich pokládku, skvěle se hodí do nejvíce využívaných prostor, jako jsou ložnice, dětské pokoje či obývací pokoje. Dřevěné podlahy lze použít i při podlahovém vytápění. Při výběru je však třeba dát pozor na druh dřeva, z kterého je podlaha vyrobena.

PVC podlahy

Velmi oblíbenou krytinou v posledních letech jsou také podlahy z PVC. Ty nabízí svým uživatelům totiž vše, co si jen od podlahy mohou přát. Jsou velmi odolné vůči oděru, skvěle tlumí hluk, splňují hygienické i bezpečnostní standardy a jsou antialergické.

PVC podlahy jsou navíc k dostání v nepřeberném množství druhů, barev nebo třeba imitací dřevin a kamenů. Dalším pozitivem je pak velmi jednoduchá pokládka, stejně tak její údržba. A oceníte také jejich příznivou cenu.

Vinylové podlahy

Dalším oblíbeným typem podlah jsou podlahy vinylové. Vinyl je zkratkou slova polyvinylchlorid, tedy PVC. Ovšem jako vinylové podlahy jsou chápány moderní samostatné PVC lamely, které se lepí k podkladu jedna vedle druhé.

Tento typ podlahy je vysoce odolný vůči zátěži, je voděodolný, antialergenní, snadno se udržuje a má skvělé protihlukové vlastnosti. Vinylové podlahy jsou vyráběny v obrovském množství barev i dekorů, které věrohodně imitují dřevo, kámen, kov, korek nebo dlažbu.

Koberce, dokonalá třešnička, která oživí jakýkoliv interiér

Kusové koberce jsou perfektním doplňkem, díky němuž získá váš obývací pokoj nebo ložnice zcela jiný rozměr. Během chvilky dodáte svému bytu úplně jiný styl. A také právě proto jsou koberce jednou z nejoblíbenějších podlahových krytin.

Výhod mají ale daleko více. Koberce při chůzi pruží, čímž tlumí hluk a zlepšují akustiku v místnosti. Bytové koberce jsou skvělým tepelným izolantem, udrží až 25 % tepla v místnosti. Některé druhy také umí přijímat a odevzdávat vzdušnou vlhkost, což vede k velmi příjemnému klimatu v interiérech.

V interiéru plní hned několik základních funkcí. Koberce při chůzi pruží, čímž tlumí hluk a zlepšují akustiku v místnosti. Bytové koberce také skvěle tepelně izolují, udrží až 25 % tepla v místnosti. Velkou výhodou je také nepřeberné množství druhů, barev a vzorů.

Nakupujte podlahy online z pohodlí domova

Všechny podlahové krytiny, o kterých v článku píšeme najdete na e-shopu eAMADEO.cz. Z pohodlí svého gauče vybírejte z široké nabídky podlahových krytin a příslušenství. Samozřejmostí je možnost pokládky podlahy nebo koberce.

Z jiného soudku: Test nového modelu Subaru WRX STI

Podrobnosti najdete v aktuálním čísle časopisu Automobil Revue 01/2018.

VIDEO Z TESTU:

Originální ukládání

Tipy pro vás:

Všechny obázky najdete ve FOTOGALERII.

1. Dóza na sušenky, Ø 17 cm, výška 20 cm, vyrábí Zeller Present, www.etc-shop.cz

2. Keramická dóza v kombinaci s bambusem, 11 x 11 cm, výška 13,5 cm, Dukapolska.com

3. Plechová dóza s okénkem, 11,5 x 14,5 x 20 cm, vyrábí Derrière la porte DLP Paris, www.ohlala-eshop.cz

4. Plechová dóza na kostkový cukr, 19,5 x 13 x 7 cm, vyrábí Derrière la porte DLP Paris, www.ohlala-eshop.cz

5. Sada dvou plechových dóz, Ø 19 cm a výška 19 cm, Ø 16 cm a výška 15 cm, Clayre & Eef, www.vintage-home.cz

6. Dekorativní plechová dóza na sušenky, 16 x 21 x 8,5 cm, www.navsarishop.com

7. Plechová dóza z kolekce National Trust, 21 x 15 x 5 cm, vyrábí Creative Tops, www.levand.cz

8. Plechovka Scottie Dogs, 12 x 14 cm, vyrábí Santoro, www.different.cz

Sauna: Relax i rituál

Saunový ceremoniál

Ano, je to tak. Letos takto uspěl český zástupce Jiří Žákovský na mistrovství světa v saunových ceremoniálech v nizozemském Soesterbergu. Pobyt v sauně lze strávit různě. Relaxace se zavřenýma očima, možná i s poslechem hudby, je jedna varianta. Nicméně stále více lidí vyhledává i saunové ceremoniály, při kterých mistr baví potící se publikum doslova komorním divadelním představením.

Z tradičních saunových představení, kdy mistři předváděli akrobatické kousky s ručníkem, zůstalo již jen energické mávání osuškou a přibyly saunové herecké etudy, které využívají světelných, zvukových i aromatických efektů. Na Valašsku zpestřili ceremonii i o oblíbené polévání kamenů nezbytnou slivovicí.

Finská tradice

Většina lidí ale stále sází na klasické procedury v prostorné finské sauně, která využívá rozžhavených kamenů a páry. Ne vždy se ale doma najde prostor pro vybudování této svatyně odpočinku.

Lidé, kteří myslí na své zdraví, si však mohou dopřát parní saunování i při omezených prostorových možnostech. Vždy ale musíte počítat s tím, že i malá finská kabina bude zabírat více prostoru než infrasauna. Nutné jsou menší stavební přípravy a dobrý výběr místa, včetně zajištění dostatečného odvětrávání vlhkosti ze sauny i z přilehlé místnosti.

Finská sauna je jako stvořená pro využití síly vůní a bylin, pomáhajících vyladit tělo i psychiku a podpořit léčbu, zejména při podzimních virózách.

Infračervená alternativa

Lidé, kteří si oblíbili saunování, si ale nemusí zoufat ani v případě, že jejich obydlím je malý byt nebo garsoniéra. Jejich možnostem dobře vyhoví infrasauna, která využívá pronikavé síly infrapaprsků, které prohřívají tkáně, kosti a klouby cíleně a do hloubky. Nevzniká při tom žádná pára a v sauně není vysoká teplota.

Infrasauny jsou také účinné při posilování imunity i respiračních onemocněních, ale pomáhají zejména při potížích s pohybovým aparátem. A to jistě dnešní sedavý člověk velmi ocení. V sortimentu jsou kabiny i pro jednu osobu a pro instalaci postačí rovný podklad a standardní elektrické připojení. Pro jistotu by kabina měla mít svůj vlastní jistič.

Pravidla sauny

Hlavním pravidlem saunování je, že má být co nejpříjemnější. Zdá se to jednoduché, ale přesto bychom měli na pár věcí dávat pozor. Za prvé – nic se namá přehánět. Pokud tápete, kolikrát lze cyklus prohřátí a zchlazení opakovat, platí i zde pravidlo třikrát a dost.

Zpočátku stačí na jedno posezení pár minut. Ideální doba je mezi 20 až 30 minutami, po kterých následuje ochlazení, usušení a krátký relax, nejlépe s nealkoholickým, nepříliš slazeným nápojem, který doplní tekutiny a ztracené minerály.

Do sauny bychom neměli chodit ani nalačno, ani přejedení. Požitek si musíme odpustit při již rozvinutých virózách, problémech s vysokým tlakem, srdcem i ledvinami.

Žbluňk!

Ve Finsku se to saunuje. Velkou porci země zabírají křišťálová jezera střídaná lesem, jezery a zase lesem… A také je tam často zima a divoké podmínky. Finové si postaví srub, nahřejí v něm kameny a po saunování skočí do jezera, které mají pár metrů od dveří. V našich podmínkách je ideální zařídit saunu poblíž venkovního bazénu.

Zimní a bytová varianta je vana, případně vířivá. Nebo příjemná sprcha napodobující letní déšť i drsnější skotské střiky. Výraznější střídání teplot vody zařadíme raději až po rozjezdovém tréninku. Tělo si zvykne poměrně rychle a výhody otužování organismu pomocí sauny oceníme nepozději letos v zimě.

Zdraví, úspory, nebo luxusní zbytečnost?

Vytváření správného klimatu vnitřního prostředí ovlivňují tři veličiny: teplota, relativní vlhkost a průtok vzduchu. Výsledkem optimální klimatizační technologie je tedy komfort v rozmezí teplot 21 až 24 °C, relativní vlhkost od 35 do 65 % a rychlost proudění vzduchu 0,1 až 0,15 m/s. Těchto hodnot docílíte pomocí účinných zařízení.

Faktory klimatu a klimatizace

Rozlišuje se venkovní klima, závislé na poměrech v atmosféře, a klima vnitřní, tj. stav vzduchu v místnosti, na který působí vnitřní a vnější vlivy. K vnitřním vlivům se mj. řadí osoby a jejich činnost, spotřebiče, osvětlení aj. Vnějšími vlivy jsou pak sluneční záření, orientace budovy vůči světovým stranám, konstrukce stavby včetně zateplení a kvality otvorových výplní atd. Řízená klimatizace musí oba vlivy respektovat tak, aby zajistila optimální pohodu prostředí v budově.

Prostá pravda o rekuperaci

Pokud jste se zdárně vypořádali s úpravou teploty vnitřního vzduchu, je třeba zamyslet se také nad jeho kvalitou. A tady si rozhodně nevystačíte s manipulací okenní klikou. V dobře zateplené moderní stavbě tvoří ztráty větráním až polovinu tepelných ztrát objektu. To už si žádá systém řízeného větrání. Takovým zařízením jsou rekuperační jednotky s tepelným výměníkem, které dokážou využít až 95 % tepla z odváděného vzduchu, což přináší podstatnou úsporu energie.

Rekuperační výměníky tepla se nejčastěji osazují přímo do větracích jednotek. Rekuperaci je tak možno využít ve všech typech objektů, tedy i v klimatizovaných domech. Zde pak v letních měsících dochází k „rekuperaci chladu“ – přiváděný teplý vzduch je ochlazován odváděným, klimatizací vychlazeným vzduchem.

Účinnost rekuperace

Hovoříme o účinnosti zpětného získávání tepla, což je využití odpadního tepla pro předehřev chladného, čerstvého vzduchu. Ta se pohybuje mezi 0 a 100 %, přičemž nulová účinnost představuje účinnost otevřeného okna – teplý vzduch se bez užitku odvádí a studený, čerstvý vzduch se přivádí do místnosti, která se ovšem rychle ochlazuje až na venkovní teplotu.

Stoprocentní účinnost (technicky nerealizovatelné) by nastala jedině tehdy, pokud by se přiváděný vzduch ohřál od odváděného na jeho původní teplotu, takže místnost by se vyvětrala bez ztráty energie. Reálná účinnost rekuperace se pohybuje u běžně dostupných zařízení od 30 do 90 % (větrací jednotky Zehnder dosahují až 95%). Díky rekuperaci tepla dochází k 30–50% úspoře nákladů na vytápění. Pokrytí tepelných ztrát objektu prostupem nebo infiltrací a jeho případný dohřev už musí zajistit topná soustava.

Jak je to s těmi okny?

Ponechme jim jejich prioritní funkci, a tou je denní světlo a kontakt s okolím. Přes sklo i při zalévání květin na parapetu. Větráním okny totiž nikdy nezabráníte energetickým ztrátám a nezajistíte ani hygienickou čistotu vzduchu. Leda byste si pořídili okna s rekuperační klapkou, konstrukčně uzpůsobená tak, že přivádějí čerstvý vzduch z exteriéru do okenního rámu a vyvádějí jej přes klapku s filtrem do interiéru. Na trhu se objevují i jiné, tzv. aktivní systémy, u kterých je okno vybaveno větracími rekuperačními jednotkami zabudovanými do rámu. Ale upřímně – vy se nechcete čas od času jen tak vyklonit?

Moderní klimatizační zařízení

Produkují čistý, zdravý, čerstvý vzduch. Bez průvanu a hluku, s možností nastavení konstantní teploty. Při rozhodování, zda si klimatizaci pořídit, je nutné vycházet z dispozičního řešení a z provozního režimu domácnosti. Pro názornost: při běžné činnosti u PC a při teplotě vzduchu 23 °C odevzdá člověk do místnosti přibližně 120 W, PC s monitorem pak od 85 W až 190 W energie. Součty a násobky těchto hodnot si žádají redukci. A pomoci může třeba právě klimatizace.

Rekonstrukce prvorepublikové vily: Zušlechtěná krása minulosti

V čem tkvělo úskalí rekonstrukce prvorepublikové vily z konce 20. let 20. století? Jsou tato léta pro vás něčím specifická?

Zásadní pro tento typ rekonstrukce je samozřejmě dodržet ráz původního domu a zároveň upravit a přizpůsobit objekt dnešní době a jejím požadavkům. Jedním z témat současnosti je úspora energie. To vede k větším nárokům na tepelnou izolaci domu.

Jsem rád, že jsme fasádu domu udrželi ve stávající podobě bez dodatečného zateplení. Tím se dodržel ráz původní stavby a zlepšení tepelných parametrů objektu bylo dosaženo jinými postupy. Samozřejmě by asi objekt titul „pasivní dům“ nezískal, ale to nebylo naším cílem ani cílem investora.

V jakém stavu byl dům před rekonstrukcí? Čím oslovil své nové majitele?

Mladá rodina chtěla vyměnit bydlení v bytě za rodinný dům. Přestože vila od doby svého vzniku nebyla nikdy kompletně rekonstruována a stav domu tomu odpovídal, investoři dokázali rozeznat jeho potenciál. Rekonstrukce prodloužila životnost stavby minimálně
o dalších osmdesát let.

Jaké bylo zadání klienta a jak jste na něj reagovali?

Kuchyň s jídelním stolem a pracovním pultem do L je součástí centrálního obytného prostoru v přízemí, jak to odpovídá současným trendům. Do nevelké místnosti se skvěle hodí lehké židle z čirého plastu a jemnou harmonii dotvářejí barevně sladěné textilní rolety. Zadání bylo velmi volné s předpokladem, že během realizace návrhu dojdeme k souladu našich představ. Snažili jsme se o otevřenost prostoru, logické využívání dráhy slunce vzhledem k orientaci stavby, logickou návaznost na zahradu a jasné vymezení klidových zón pro rodiče a děti.

Přízemí je koncipováno jako společenský prostor – ze vstupní chodby se schodištěm se vchází do koupelny a toalety, spíže a velkého obytného prostoru.

Z obývacího pokoje je možné vstoupit do další místnosti, která se využívá jako pracovna. Z kuchyňské části je přístup do zimní zahrady.

Patro je naopak věnováno klidovým prostorám. Nachází se zde koupelna, ložnice rodičů s šatnou a dětský pokoj. Z něj je možné vyjít na terasu umístěnou na ploché střeše zimní zahrady.

Na co jste navázali, a v čem bylo naopak třeba vyjít vstříc moderním potřebám bydlení?

V přízemí objektu se podařilo vytvořit centrální obytný prostor, který plynule přechází do zahrady přes nově realizované otvíravé prosklení fasády. To byl také jediný větší zásah do fasády a ústupek moderní době. Půdorys domu se jednoduchým přebudováním příček změnil v otevřený a vícefunkční prostor. Jinak se nám podařilo víceméně využít původní dispozici domu a přizpůsobit ji současným požadavkům klienta.

Jaká technická řešení jste zvolili?

Původní koupelny doznaly velkých změn. Vybavení splňuje současný standard, klidnou atmosférou však nekřičí o moderním zpracování. Především šlo o odizolování objektu před vlhkostí a provedení podlahového vytápění, zateplení podlah, spodní části domu a střechy. Došlo také ke kompletní výměně oken v současném standardu. Vzhledem k rozhodnutí nenarušit charakter stavby byl u oken kladen důraz na původní proporce okenních rámů. Majitelé počítají s tím, že časem, v horizontu přibližně pěti let, přistoupí k instalaci vnitřního tepelněizolačního systému.

Součástí projektu bylo také kompletní zpracování interiéru, včetně detailů. Jak jste si s ním poradili?

Nechtěli jsme potlačit charakter konce 20. let. Interiér je sice zařízen moderně a současnému životnímu stylu odpovídá i propojení kuchyně a obývacího pokoje, ale původní ráz se projevuje v detailech. Například jsme důsledně repasovali dveřní křídla včetně původních klik a kování nebo parapetní skříňku v koupelně.

Podařilo se nám také zdařile zkombinovat povrchy v domě – podlahové stěrky, dlažbu s výraznější grafikou, dřevěné povrchy podlah a citlivou mozaiku doplňků, jako jsou záclony a podobně.

Čím byla práce na této realizaci specifická? Lze ji shrnout do krátkého motta?

Zakázka byla výjimečná díky absolutní důvěře majitelů. Celkově jsme s výsledkem rekonstrukce velmi spokojeni, nejvíc ale oceňují celkovou náladu nově vzniklého prostoru, kombinace původních s novými prvky a práci s detaily – zábradlí, osvětlení, povrchy. Mottem projektu se stala právě snaha najít přirozenou krásu původních prvků, a to jak v jejich prostém tvaru, tak i v prostotě materiálu. Současné použití nových prvků se rovněž nese v tomto duchu.

Autoři projektu: Studio A, *1991

Autoři projektu pracovali v rámci činnosti architektonické kanceláře Studio A. Stavebně-architektonickou část zajišťoval Ing. Jan Kupec, který představuje již druhou generaci rodiny pracující v pelhřimovské kanceláři. Architektonický a projekční ateliér, založený v roce 1991 Ing. Karlem Kupcem, má široký rejstřík působnosti. Navrhuje rezidenční objekty, kancelářské budovy, rodinné domy stejně jako průmyslové a administrativní budovy. Projektuje novostavby i rekonstrukce. Firma se zabývá také urbanistickým řešením a kultivováním veřejného prostoru. Spolu s dceřinou firmou Kaja Projekt tvoří kompletní stavební zajištění od koncepce stavby přes kompletní projekční práce až po realizaci stavby.

Technické údaje

Užitná plocha: 138 m2
Konstrukční systém: původní zděné stěny
Střešní krytina: keramická střešní krytina
Fasáda: kombinace cihelného režného zdiva se štukově omítnutými plochami
Okna: dřevěná, jednoduchá, zasklená izolačním dvojsklem
Vnitřní dveře: původní repasované obložkové dveře, případně kopie původních dveří
Podlahy: dřevěná třívrstvá podlaha MAFI tl. 16 mm, dub bělený, broušený, dlažba v koupelnách, WC, na chodbách, stěrka na schodišti
Vytápění: plynový kondenzační kotel, kombinace podlahového vytápění s radiátory

Domácí fitness aneb splněné předsevzetí

V pohodlí domova

Většina z nás si nejspíš na tradiční novoroční předsevzetí nepotrpí. Přiznejme si ale, že se přece jen zamýšlíme, co v příštím roce změnit nebo dělat lépe. Rozhodnutí pro pravidelné cvičení je vždy správné a nemusíme jej učinit jen na přelomu roku. Důležitá je samozřejmě vůle a výdrž.

A také snadná dostupnost cvičení. Mnoho lidí odrazuje, že by museli někam za pohybem chodit, potit se a funět před cizími a ještě za to platit nemalé peníze. Pokud by to měla být jediná překážka, je snadno zdolatelná. Zařiďte si své fitness doma.

V dnešní době nepomůže ani argument, že to rozměry obydlí neumožňují. Chytrou volbou cvičebního náčiní lze sestavit i posilovnu pro komplexní trénink ve velmi malých prostorech.

Pokud je záměrem jen lehké kondiční cvičení, stačí opravdu málo. V klidu se tak můžete soustředit na meditaci a dýchání při józe, zacvičit si oblíbenou sestavu pilates nebo zdolat část etapy Tour de France, byť jen na rotopedu.

Vhodnou inspirací mohou být různé videolekce a příručky. Nicméně, pokud chcete tělu opravdu pomoci, bude nutné alespoň ze začátku překousnout stud a zajít na pár lekcí s cvičitelem (trenérem). Špatně prováděné cvičení nepřinese kýžené výsledky, může tělu i ublížit – a nikdo vám neporadí lépe než profesionál.

Vyzkoušet můžete:

1. Švihadlo: Cvičení se švihadlem posiluje svaly, šlachy a klouby. Rychle se zvyšuje tepová frekvence a funguje také jako vynikající spalovač tuků. Sousedé jej však příliš neocení.

2. Rotoped: Jízda na rotopedu příznivě ovlivňuje kardiovaskulární systém, zvyšuje kapacitu plic a celkovou vytrvalost. Je vhodná i při rekonvalescenci po úrazu, srdečních příhodách nebo kloubních potížích.

3. Stepper: Nejefektivnějším způsobem jak posílit nohy a hýždě je simulace stoupání do schodů na stepperu. Je to mnohem bezpečnější a díky tlumení nárazů i šetrnější ke kloubům než opravdový výstup.

4. Kettlebell: Cvičení s tímto náčiním rozvíjí sílu, vytrvalost a flexibilitu. Díky tvaru a mnoha možnostem úchopu je možné s kettlebellem i mávat a provádět i tzv. balistické cviky.

5. Podložka: Podložka je univerzální pomůcka, která umožní cvičení na zemi bez otlaků a odřenin. Je vhodná k relaxačním cvikům, protahování i posilování. Podložku vybíráme podle plánované zátěže.

Tichý život s daňky

A dost! Přesně to si Jarka Pehalová řekla, když jí mezi štosy papírů v kanceláři už podvacáté během dopoledne zařinčel telefon. V té chvíli toužila víc než kdy jindy po nerušeném klidu a čerstvém vzduchu, takovém, kvůli němuž lidé z města prchají do laskavé náruče venkova.

O pár týdnů později odpověděla na inzerát a tím odstartovala další životní kapitolu svou i celé své rodiny. „Bylo mi jasné, že pracovních povinností se nezbavím, jen jsem měla chuť vzít to za jiný konec,“ svěřuje se Jarka, která se prý k vlastnímu překvapení loučila s velkoměstem lehce a bez dlouhého přemýšlení.

Uběhlo třináct let a z realitní makléřky je spokojená farmářka a majitelka dvou stylových obchůdků s farmářskými výrobky. „Manžel se zabývá zpracováním masa a výrobou uzenin, já zase ráda zavařuju a nakládám, krásně se doplňujeme,“ líčí svoji práci s láskou Jarka. „Jiná je práce v sadu a na poli. Ruční dobývání brambor odnesla moje záda, ale radost z vlastní zdravé úrody krátkodobé nepohodlí vždycky spolehlivě přebije.“

A pak jsou tu kouzelné výhledy přes daňčí výběh na smíšený les, do jeho hlubin i na samé vrcholy stromů. Ty, co z výšky hledí na hladinu rybníka Chobot, korunují mohutná hnízda z klacků, která si zde k nelibosti místních rybářů staví volavky popelavé. S lesem za zády člověka snad ani na chvíli nepřepadnou chmurné myšlenky. „V tom tkví asi největší kouzlo téhle dědiny,“ shodují se manželé, „je součástí nádherné přírody, která nás obklopuje ze všech stran.“

Obec Nemojany leží na úpatí vrchu Martin pojmenovaném podle zdejšího barokního kostela sv. Martina, co by kamenem dohodil od města Vyškova. Kdysi byla mlynářskou velmocí. Na mlýně manželů Pehalových se mlýnské kolo sice už netočí, ale živo kolem něj je stále, i když mrzne, až praští. Stačí se podívat na hejno slepic, které pod přísným dohledem kohouta vesele pobíhá po louce.

Zasloužený odpočinek

Nejen z vyprávění je jasné, že tu bylo a ještě bude hodně práce. Aby si Jarka se Zdeňkem mohli občas zalenošit i mimo obývák a ložnici, vrhli se na úpravu okolí domu před dokončením fasády a podkroví. Velkorysá zahrada se z valné části nese v okrasném duchu a nejčastějším a také nejpohodlnějším pochozím materiálem je v ní měkounký, krátce střižený trávník.

Nemovitost na samotě nebylo nutné „odclánět“ od sousedů ani od silnice, přesto se podél hranic vinou živé ploty z listnáčů a smrčků, aby malebný výhled do okolí nerušil drátěný plot. Lavičky i lehátka, jež majitelé na zimu neodkládají do garáže, stojí na místech s tak malebnými výhledy, že máte chuť zajít si pro deku a grog a vysedávat na nich i v mrazu. K rozjímání zve dokonce i starobylá koňská bryčka.

A kde nejraději tráví svůj volný čas Jarka s rodinou? „Za velkým stolem plným dobrot na zastřešené terase u domu, pak také na přilehlém molu u koupacího jezírka nebo přímo ve vodě, když to počasí dovolí. Jakmile jezero zamrzne, nazujeme brusle a se synem Adámkem hrajeme hokej.“

Na kost ztuhlou hladinu nyní pokrývá sníh a podle množství stop lze vyčíst, že se po ní včerejší noc procházel zajíc s bažantem. Zaječí otisky vedou k pobřežní houštině travních trsů ozdobnic, jež věrně napodobují kukuřičné šustí a ve větru splašeně povlávají načechranými laty, jako by nechtěly, aby se na ně zapomnělo.

Místo trvalkových záhonů zaujmou rozličně tvarované ostrůvky osázené dlouhověkými, na údržbu nenáročnými a stálezelenými bergéniemi, polehlými skalníky či vřesy. Navazují na ně skupiny okrasných dřevin, jako jsou růže, svídy či opadavé brsleny, tu a tam proložené exoticky vyhlížejícím bambusem a magnolií.

Zatajte dech, přichází daněk

Už v první třetině dvě stě metrů dlouhé, starými stromy a zdivočelým křovím roubené cesty k farmě vás ovládne pocit, že jste sledováni. Nikoli kamerami, ale víc než šedesáti páry velkých daňčích očí, kterým neunikne sebemenší pohyb. Rovněž sluch mají tito přežvýkaví sudokopytníci excelentní, proto o vás vědí dřív než vy o nich. A proto je v našich lesích jen tak neuvidíte, byť v nich žijí po tisících.

Abych mohla plaché daňky se samicemi danělami i jejich miloučkými daňčaty vyfotit zblízka, schovávala jsem se mezi balíky slámy uvnitř sběracího vozu. Výdrž ve strnulé poloze však stála za to, protože pohled do jejich upřímných kukadel je opravdu velký zážitek.

Víte, čím se daněk liší od jelena? Zdeněk popisuje, že načervenalou srstí posetou bílými skvrnami, která se na zimu přebarvuje do šedohnědé. Dalším znamením jsou pak lopatovité parohy, jimiž dospělý samec dosahuje výšky až 180 cm. Zajímavé je, že na rozdíl od ostatní spárkaté zvěře si prý můžeme pohladit narozená mláďata, aniž by o ně daněly ztratily zájem.

„Pozorováním jsme rovněž zjistili, že daněly přes den odkládají své potomky do jakési daňčí školky, kde se o ně stará jedna až dvě samice, a vyzvedávají si je až k večeru,“ vypráví Zdeněk, zatímco do krmelce přisypává oves. Čím víc se o životě této ušlechtilé zvěře dozvídáte, tím snáze podlehnete jejímu výjimečnému kouzlu.

BLOG: Netradiční rodinný dům, díl 11.

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Úřednice zkontrolovala, že změny zapsané v projektu před dokončením jsou opravdu takové, jak byly zaznamenány, prohlédla si celý dům a zapsala do závad nedokončenou fasádu a terénní úpravy kolem domu s termínem dokončení do konce roku, což jsme sice nesplnili, ale nikdo to už nepřišel kontrolovat. Kolaudační závady jsme se v následujícím roce snažili odstranit, alespoň pro lepší pocit.

Po první zimě, která byla docela tuhá, jsme považovali za nejdůležitější dodělat fasádu. Já jakožto alergik jsem chtěla variantu bez zateplování. Nikdo nikdy polystyren z domu neodstraňoval, aby ukázal, co pod ním je. Proto jsem se svého přání držela a ani náš stavbyvedoucí nám tuto variantu nerozmlouval. Cihly máme „supertermoizolační“, tak proč dům přehřívat. Dům má dýchat, větrat, nechtěli jsme žít spolu s prachem a roztoči. I tak je prachu všude kolem nás dost.

Barevný kabát

V první fázi jsme museli vybrat kombinaci odstínů fasádních barev. Byla to diskuse obdobná jako okolo dlažeb. Manžel nechtěl světlou barvu, já byla proti tmavým tónům a nejvíce se mi líbila meruňková či oranžová. Nakonec jsme oslovili firmu zpracovávající návrhy fasád a po úhradě 1 tisíce korun nám do týdne zaslala mailem několik variant. Usoudili jsme, že náš dům nebude vypadat jako hasičárna či pomeranč.

Konečný odstín se stejně trošku liší od vybraného vzorku ze vzorníku, a to v můj prospěch, barvy jsou lehce světlejší, než jsme vybrali a stavbyvedoucí objednal. Díky návrhu od Navrhyfasad.cz jsme si ujasnili i to, jak chceme barevně rozlišit vzhled domu.

Následovaly hrubé omítky, lepidlo a natažení fasádní barvy a soklu. Vše zabralo dobré měsíce pracovních sobot a nedělí s přestávkou v parných dnech, které nám do práce vyšly. Nejvíce se do varianty bez polystyrenu nechtělo zedníkům, je to varianta pracnější, každá nerovnost je poznat a musí se více snažit.

S výsledkem jsme však velmi spokojeni. Ke štěstí nám chybí už jen komín natáhnout do barvy, ale do toho se nikomu nechce. Lépe je jej nabarvit, než se položí střecha, ale v té době jsme ještě netušili, jaký budeme mít sokl, natož barvu fasády. Proto opět rada do života: myslete na barvu fasády a soklu již před stavbou komína!

Více fotografií najdete a diskusi s námi můžete vést na našem webu.

Pokračování najdete na našem BLOGU za dva týdny.