Blog

Teplo skryté pod nohama

Vytápěná podlaha se zahřívá až na 25–27 °C a teplo z jejího povrchu rovnoměrně stoupá do prostoru. Podlahová krytina tedy musí dobře vést teplo – nebránit účinnému přenosu energie (mít malý tepelný odpor), a zároveň být objemově a tvarově stálá, aby nedocházelo k deformacím, smršťování, praskání a dalším poruchám. Za ideální je považována keramická či kamenná dlažba. Nejenže dobře vedou teplo, ale mají i schopnost tepelné akumulace, takže podlaha zůstává zahřátá ještě dlouho poté, co se výkon topení snížil.

Tenké vrstvy

Vhodné jsou i tenkovrstvé krytiny na bázi PVC, vinylu, kaučuku, přírodního linolea, prodávané pod nejrůznějšími obchodními názvy. Tyto materiály dobře snášejí teplotní změny, mají dobrou tepelnou vodivost a zpravidla i velmi dlouhou životnost. Vyrábějí se ve formě pásů nebo ve formě desek spojovaných click-systémem. Odborníci doporučují fixovat je k podkladu lepením, čímž se ještě zlepšuje přenos tepla.

Obliba celoplošných koberců klesá, najdeme je nejčastěji v dětských pokojích. Jejich tepelná vodivost bývá nízká, vlastnosti se odvíjejí od typu podkladní vrstvy, materiálového složení a výšky vlasu. Pro vytápěné podlahy obecně nejsou příliš vhodné, ale i v tomto sortimentu můžete najít vhodný výrobek. Vždy nakupujte u odborného prodejce a sledujte technické informace od výrobce.

Na žebříčku Top podlah již řadu let stoupají lité podlahy – tenkovrstvé, dokonale hladké, vysoce odolné stěrky. Jednolitá plocha beze spár se snadno udržuje a dokonale konvenuje současným interiérovým trendům. Jejich vlastnosti závisí na složení hmoty (na bázi cementu, epoxidu či polyuretanu) – většina z nich je vhodná i pro podlahové vytápění, sledujte doporučení výrobce. Zásadní roli zde však hraje i kvalita provedení – při nekvalitní práci totiž hrozí vznik prasklin.

Na bázi dřeva

Dřevo ze všech materiálů v interiéru nejvíce „pracuje“ – reaguje na změny teploty a vlhkosti, má tendenci se smršťovat, kroutit, praskat, a také méně vede teplo. Zejména měkké dřevo smrku, javoru, borovice i buku je pro podlahové vytápění méně vhodné, odolnější jsou tvrdé druhy, jako je dub, ořech, tropické dřeviny. Abyste si i na dřevěné podlaze mohli užít teplo od nohou, výrobci vyvinuli vícevrstvé podlahy s křížem lepenými vrstvami, které eliminují tvarové a objemové změny a jsou přizpůsobeny podmínkám podlahového vytápění.

Mezi nejoblíbenější krytiny již dlouho patří bezúdržbové, odolné a cenově výhodné laminátové podlahy, napohled často k nerozeznání od přírodního dřeva či kamene. Nejčastěji se vyrábějí jako plovoucí. I v tomto případě v sortimentu najdete vícevrstvé lamely vhodné pro podlahové vytápění.

Nejčastější chyby

A na co si dát pozor při užívání podlahového vytápění? Daniel Čabrada, obchodní manažer značky Quick-Step pro ČR a SR, radí:

„Předně je při instalaci podlahy potřeba dodržet přesně návod na pokládku. Jsou dány maximální povrchové teploty, které může mít podlahové vytápění ve styku s krytinou.

Nejčastější chybou bývá přetopené podlahové vytápění, kdy dochází k defektům na podlahové krytině. Některé typy podlah vyžadují postupné natopení na začátku topné sezony, například za 24 hodin je potřeba zvýšit teplotu o pět stupňů.

Problém bývá u rekreačních objektů, kde lidé při příjezdu vyžadují rychlé zatopení a pustí termostat na vysokou teplotu. Pak může docházet k defektům na podlaze.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dřevěným podlahám. Dřevo je ekologicky šetrný materiál, na jehož trvanlivost má vliv klima v místnosti. Působením vlhkosti může docházet k deformacím prken. Doporučuje se udržovat vnitřní teplotu v rozmezí od 18 do 22 °C při vzdušné vlhkosti kolem 60 %. Pokud máte doma extrémní vlhko, je vhodné podlahu ošetřit olejem, voskem nebo lakem (nejlépe ve třech vrstvách).“

Otázka na odborníka

Které krytiny byste doporučil pro podlahové vytápění?

Radí Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi, s. r. o.:

Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi, s. r. o. „Není přesně stanoveno, které krytiny lze či nelze použít pro podlahové vytápění. Platí doporučení, že podlaha by měla mít ideálně co nejnižší tepelný odpor (R). Důvodem jsou především náklady na vytápění – při vyšším tepelném odporu náklady rostou a u staveb v horším energetickém standardu by se dokonce mohlo stát, že podlahové vytápění dům vůbec nevytopí.

Požadovaná hodnota R není přesně definována, v praxi se používají krytiny s maximálním tepelným odporem do 0,16–0,17 m2 K/W. Toho dosahují i některé dřevěné podlahy, například třívrstvé dřevěné podlahy o tloušťce 15 mm mají hodnotu 0,14 m2 K/W a jsou vhodné i pro podlahové topení. V Čechách se hodně používá keramická dlažba, která má tepelný odpor velmi nízký. Dnes dosahují obdobné hodnoty jako keramická dlažba i moderní vinylové krytiny.

Podlahové vytápění bych nedoporučil instalovat pod masivní dřevo, a to ze dvou důvodů: Masivní dřevo má vysoký tepelný odpor a krytiny na podlahovém topení vzhledem ke střídání teplot více pracují. U masivního dřeva hrozí zvýšené riziko, že se v krytině budou tvořit spáry. Takže masivní parketové vlysy bych na podlahové topení nedoporučil.“

Domácí finská sauna poskytuje relax ve skandinávském stylu

(Komerční prezentace)

V první řadě se sauna postará o vaše svalové i psychické uvolnění. Pravidelné saunování podporuje také funkci kardiovaskulárního systému, posiluje imunitu organismu a tělo se pocením zároveň detoxikuje. Stejně tak může být sauna velmi dobrým pomocníkem při hubnutí nebo případných bolestech, především pohybového ústrojí. Pokožka se pročišťuje a zpevňuje.

Přemýšlíte o vybavení domácnosti vlastní saunou? Takové uvolnění a zážitek si můžete opravdu dopřávat pravidelně přímo ve své domácnosti. Odložit starosti přede dveřmi a relaxovat o samotě, s partnerem, nebo u prostornějších modelů třeba s přáteli nebo rodinou. Možná dojíždíte za saunováním do veřejných wellness center. Kromě toho, že riskujete prochladnutí organismu při návratu, vlastní wellness zázemí v takovém případě šetří čas a poskytuje zároveň soukromí a pohodlí domácího prostředí.

Rodinné finské sauny jsou koncipovány pro proceduru tradiční skandinávskou metodou. Během saunování se oddáváte uvolnění v teplotách mezi 60 a více než 100 °C. Na rozdíl od infrasaun, kde vzduch na výrazně nižší teploty ohřívá infračervené záření, ve finských saunách rozpalují elektrická kamna náplň saunovacích kamenů. Jejich poléváním vzniká následně pára, která vzduch v interiéru kabiny zvlhčuje. Vhodným doplňkem jsou vonné esenciální oleje a řada přípravků wellness kosmetiky. V rámci domácích wellness zařízení se mezi uživateli vedle saun těší oblibě také například vířivé vany.

Purline Digital Dekor podlahy si navrhněte sami.

(Komerční prezentace)

Unikátní možnost dodat výrobci fotografii v podstatě čehokoli, ze které vám vyrobí váš osobní dekor, nabízí společnost Kratochvíl parket profi. Dovozce ekologických elastických krytin Wineo^®Purline Digital společnost KPP očekává, že jedinečnou možnost být osobití využijí hlavně architekti, kterým pomůže do posledního detailu dotáhnout jejich interiérový koncept, a kreativní odvážlivci.

PURLINE Digital: Zernike College v nizozemském Harenu (Zdroj: KPP)

Chcete mít doma písečnou pláž s mořem, abyste se celý rok cítili jako na dovolené, chodit v obýváku po dlažebních kostkách či po zeleném trávníku? Nebo mít při vstupu do firemních prostor na podlaze své logo? Moderní digitální technologie vám v podstatě dávají volnou ruku, realizují vaše neomezené barevné či tvarové kreace, integrují vaše firemní loga, vytvoří navigační systémy.

Od výrobců podlahových krytin očekáváte, že vám v rámci nových kolekcí předloží jasně dané dekory, které navrhli jejich designéři. U řady ekologických elastických podlah Wineo® Purline Digital s ničím podobně „tuctovým“ nepočítejte – konkrétní dekory si totiž můžete navrhnout sami a stát se tak originálními tvůrci Wineo® Purline Digital. (Zdroj: KPP) Organické podlahy Wineo^® Purline jsou samy o sobě zajímavé tím, že jsou ekologicky nejčistší podlahové krytiny současnosti a zároveň splňují nejpřísnější požadavky co do kvality, jsou extrémně odolné a nenáročné na údržbu. Až z 90 % jsou vyrobeny z obnovitelných surovin a přírodních plnidel, jako je křída, řepkový nebo ricinový olej, neobsahují PVC, chlor, plastifikátory ani rozpouštědla. Jsou bez zápachu a emisí, zcela neškodné pro zdraví a odolné vůči rozpouštědlům a chemikáliím. Povrch krytiny je přitom hřejivý a příjemný i pro bosou nohu. Společnost Kratochvíl parket profi nabízí Wineo^® Purline v rámci svého konceptu KPP Ecology.

Kromě výjimečné ekologičnosti a kvality nabízejí krytiny Wineo^®Purline Digital nyní i unikátní design, který si můžete navrhnout sami. Stačí do showroomu KPP přinést dostatečně kvalitní fotografii v co nejlepším rozlišení či výtvarný návrh, odsouhlasit si grafické zpracování podlahy od výrobce a pak už jen v řádu týdnů očekávat „svoji“ podlahu.

Dekor v rámci konstrukce Wineo^®Purline Digital vytváří podobně jako u ostatních ekologických elastických krytin vrstva potištěného papíru, který je překryt přírodním polyuretanem. Ten jako ochranná vrstva brání poškození krytiny běžným provozem. Právě na tento papír je natištěn i váš dekor. V podstatě neexistují limity, jediným je odběr minimálního množství 200 m². Hledáte-li tedy exkluzivní, výjimečné, kreativní, neobvyklé, individuální a originální řešení, pak jsou krytiny PURLINE Digital tou správnou odpovědí.

PURLINE Digital: Antická cesta z římské dlažby v Muzeu Reiss-Engelhorn v Mannheimu (Zdroj: KPP)

„Tradiční“ dekory kolekcí ekologických elastických krytin Wineo^®Purline prohlédnout v showroomech společnosti Kratochvíl parket profi, u obchodních partnerů nebo na internetových stránkách www.kpp.cz. Cena vámi navrženého dekoru bude předmětem individuální kalkulace.

Purline Digital: Dekor podlahy si navrhněte sami.

(Komerční prezentace)

Organické podlahy Wineo^® Purline jsou samy o sobě zajímavé tím, že jsou ekologicky nejčistší podlahové krytiny současnosti a zároveň splňují nejpřísnější požadavky co do kvality, jsou extrémně odolné a nenáročné na údržbu. Až z 90 % jsou vyrobeny z obnovitelných surovin a přírodních plnidel, jako je křída, řepkový nebo ricinový olej, neobsahují PVC, chlor, plastifikátory ani rozpouštědla. Jsou bez zápachu a emisí, zcela neškodné pro zdraví a odolné vůči rozpouštědlům a chemikáliím. Povrch krytiny je přitom hřejivý a příjemný i pro bosou nohu. Společnost Kratochvíl parket profi nabízí Wineo^® Purline v rámci svého konceptu KPP Ecology.

Barvy v interiéru: Kobaltová modř

Pár kobaltově modrých tipů z fotogalerie:

1. Plechový box Taika, 28 x 18 x 13 cm, littala

2. Nástěnné hodiny Steel Wall Clock, lakovaná ocel, Ø 30 cm, Menu, www.designville.cz

3. Nástěnná lampa Ball, Fradsen, danish.lighting

4. Závěsné svítidlo Unfold, silikonová pryž, Ø 32,5 cm, Muuto, www.stockist.cz

5. Stolní lampa ABC z kolekce Pedrera, lakovaná ocel, Ø 18 cm, výška 35 cm, Gubi, www.designville.cz

6. Komoda ze série Busunge, 80 x 40 cm, výška 75 cm, Ikea, www.ikea.cz

7. Gumová váza, Ø 17 cm, výška 20 cm, Menu, www.esuperstore.cz

8. Šatní skříň ze série Busunge, 80 x 52 cm, výška 139 cm, Ikea, www.ikea.cz

Letní a podzimní rozmnožování okrasných dřevin

Když už je někdo majitelem zahrádky, časem dojde do bodu, kdy nebude chtít pěstovat jenom to, co někde nakoupil, ale bude si chtít rostliny sám namnožit. Přínosem je hlavně pocit sebeuspokojení, že si dokáže vypěstovat vlastní rostliny, ale výhodou je i to, že si může rozmnožit určitou odrůdu, která není jinde k dostání. Co sám neužije, může vyměnit se sousedy. Nezanedbatelný je i přínos ekonomický: bude-li chtít vysadit třeba živý plot, vypěstování vlastních sazenic znamená velkou úsporu peněz.

Jak známo, rostliny se množí dvojím způsobem: generativně (semeny), nebo vegetativně (oddělováním jejich částí k zakořenění). Připravit výsev je poměrně složité, je potřeba skleník nebo pařeniště a speciálně ošetřenou zem. Některé druhy všeobecně špatně klíčí, jiné potřebují delší období chladu, aby vyklíčily, další mají tvrdý obal semen, který se musí narušit. Často zpočátku pomalu rostou a ani nemusejí zachovávat původní vlastnosti mateřské rostliny.

Dobrý tip

Samostatnou kapitolou jsou růže. V současné době se pěstují na podnožích (tzv. Pávův šípek), ale zahrádkáři je často množí řízky, které přiklápějí sklenicemi nebo polovinami plastikových lahví. Dost často je však napadají houbové choroby. Pravokořenné růže mají menší vitalitu a zpravidla dříve hynou. Většina okrasných keřů koření snadno, pouze u některých je nutné použít růstového stimulátoru. V tomto případě je třeba držet se návodu a zachovávat při práci s ním zásady bezpečnosti, je to látka jedovatá.

Dělení, hřížení nebo řízkování

V létě a na podzim je hlavní období pro rozmnožování vegetativní. Pouze je třeba vyhnout se období největších veder. Existuje několik způsobů, výhodou je, že se vždy uchovají původní vlastnosti.

Dělení je patrně nejjednodušším způsobem rozmnožování u rostlin s křovitým vzrůstem. Rostlinu obryjete a dobudete ze země, pak ji rozdělíte pomocí nůžek, případně rýče. Získáte tím menší množství rostlin, výhodou však je to, že budou vyspělé. Zpravidla se dobře ujmou a pokračují v růstu. Podobné je množení výmladky a odkopky, pokud je rostliny tvoří. Typické je to například u Forsythia (zlatice), nesprávně nazývané „zlatý déšť“, anebo u Syringa (šeřík).

Hřížení je způsob, který do jisté míry napodobuje přírodu. Užívá se zejména u keřů plazivých nebo popínavých. Letorosty plazivých keřů často koření i samovolně, typickým příkladem je Cotoneaster (skalník), jehož větvičky stačí jen oddělit a zasadit a získáte nové jedince.

U popínavých rostlin, jako je Clematis (plamének) nebo Lonicera (kozí list), mladý výhon ohněte a přihrňte zemí. Nechte ho u mateřské rostliny, dokud nezakoření, což může trvat šest až dvanáct měsíců. Pak jej můžete nůžkami oddělit a přesadit na zvolené místo.

Řízkování je způsob sice složitější, ale můžete jím získat i větší množství rostlin, například na živý plot. Vyzrálé řízky oddělujte nůžkami a odlistěné upravujte nožem – dole rovným řezem těsně pod pupenem, nahoře šikmým seříznutím asi centimetr nad pupenem. Potom řízky zapichujte do země. Máte-li jich víc, udělejte brázdu na jedné straně s kolmou stěnou. Zem přitlačte, aby řízky nevyschly, a nahoře zasypte jemnou zemí nebo kompostem, abyste viděli, kam jste sázeli.

Na jaře začnou řízky rašit a koncem sezony jsou připraveny k přesazování na trvalé místo. Jiné způsoby jsou řízky vrcholové nebo oddělované s patkou starého dřeva. V tom případě vrcholky neodlisťujte a nezasypávejte celé zemí.

V červenci a srpnu se řízkují například druhy Berberis (dřišťál), Daphne (lýkovec), Hydrangea (hortenzie), Potentilla (mochna), Spiraea (tavolník), Viburnum (kalina). V říjnu a listopadu je nejvhodnější doba pro Buxus (zimostráz), Ligustrum (ptačí zob), Jasminum (jasmín), Philadelphus (pustoryl), Populus (topol), Ribes (meruzalka) a Salix (vrba).

Odborný poradce Pavel Kukal

Pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze-Suchdole. Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.

Ilustrace: ČZU Praha učebnice Ovocnictví

Tip na výlet: Království stavebních řemesel

„Kdo zná, neničí,“ hlásá nápis nad vstupem do expozice stavitelství v bývalých hospodářských objektech prvního panovnického cisterciáckého kláštera v Čechách (1144). Do rozsáhlého areálu s pozemky, který kdysi patřil mezi nejvýznamnější monastické komplexy ve střední Evropě, se prostřednictvím Centra stavitelského dědictví opět vrací život i jeho bývalá sláva.

Národní technické muzeum (NTM) jej otevřelo jako svou další pobočku (specializované výzkumné pracoviště) v západních Čechách, jako autentickou učebnici stavební kultury od románských počátků až po 19. století.

Stavebně technickou výjimečnost jednotlivých objektů podtrhují dochované doklady původních stavebních technologií, včetně pozdějších přestaveb, novostaveb a rekonstrukcí, zvláště v době baroka.

V rámci současného projektu financovaného ze strukturálních fondů Evropské unie se podařilo mistrně obnovit kromě budov kláštera i nádvoří, které je urbanistickým jádrem celého památkového komplexu, i velmi cennou raně gotickou dlažbu. V rekonstruovaném areálu dvora se nyní nacházejí prostory pro nejrůznější aktivity zaměřené především na prezentaci vývoje stavebnictví a architektury.

Najdete tady takzvanou stavebně řemeslnou huť, která má za cíl umožnit prostřednictvím kurzů a workshopů předávání tradičních postupů a dovedností v dobově zařízených dílnách. K praktickému provozu jsou připraveny technologicky náročné dílny kováře, slévače a klempíře, jsou vyčleněny a připraveny i prostory pro tesaře, kameníka, cihláře, štukatéra, zedníka, pokrývače či rouraře.

U jednotlivých řemesel se předpokládá konání jak odborných workshopů s výukou tradičních technologií, tak i víkendových popularizačních seznámení s řemesly. Své místo zde má i místní městská knihovna, kde je zpřístupněn tematicky specializovaný knižní fond stavitelské a architektonické literatury. Do areálu slavného plaského kláštera se tak vrátila všechna tradiční řemesla včetně vaření proslulého plaského piva.

Zlaté fondy českého stavitelství

První předměty byly do sbírky Stavebnictví zapsány již v roce 1908, tedy v roce, kdy Národní technické muzeum vzniklo. Do zlatého fondu patří dary nejrůznějších institucí spojených se stavitelstvím, dary škol i předměty z pozůstalosti významných architektů a stavitelů.

Velmi krásné jsou například modely mostů, významných silničních a železničních mostních konstrukcí své doby, na nichž se uplatnily nové konstrukční technologie užívající kovy a principy příhradové konstrukce, později i beton a železobeton.

K důležitým sbírkovým fondům patří také skupina Keramiky, obsahující mimo jiné vzorky tehdejší keramické a sklářské produkce, cihlářských výrobků, střešních krytin, keramických dlažeb a obkladů a keramických stropů. Z dalších skupin lze zmínit například skupiny Kanalizace, Silnice, Plyn a Vodárenství. Sbírky jsou průběžně obohacovány o nové předměty a různé modely staveb a jejich částí.

V bývalém pivovaru jsou umístěny sbírky historického stavebního materiálu a prvků, v hospodářském dvoře najdou návštěvníci stavební technologie. V rekonstruovaném areálu pořádají kurátoři Centra stavitelského dědictví kláštera také výstavy, zážitkové dílny, řemeslné kurzy i vědecké konference.

„Činnost Centra stavitelského dědictví v Plasích zahrnuje také provozování stavebně řemeslné huti, která směřuje k zachování tradičních technologií,“ připomíná vedoucí Centra stavitelského dědictví NTM Pavel Kodera.

Aktuálně v Plasích

Do 26. 11. 2017 – Poklady v českých keramických obkladech

Výstava, která vznikla v přímé spolupráci se značkou RAKO, ukazuje vývoj keramických obkladů na produkci tří českých továren na keramiku v Rakovníku, Chlumčanech a Horní Bříze.

Další informace najdete na webu Centra stavitelského dědictví.

Říjen v zahradě

Návrat pokojových rostlin domů

Jak poznat, kdy nejpozději uklidit všechny pokojové rostliny, které ještě zůstaly na zahradě? Sledujte předpověď počasí, abyste věděli, kdy přijde první přízemní mrazík. Mnohé subtropické rostliny snesou teploty kolem nuly nebo i lehký mrazík, ale rozhodně si zjistěte, zda mezi ně patří i ty vaše.

Tropickým i subtropickým rostlinám velmi ubývá světlo a nastává jim dlouhé období útlumu nebo dokonce vegetačního klidu. Podle druhu proto více či méně omezujte zálivku, subtropickým druhům snižujte teplotu a všem zcela vynechávejte přihnojování minimálně v měsících listopadu a prosinci.

Uklízíme teplomilné hlízy

Je nejvyšší čas vyrýt ze záhonů hlízy rostlin, které u nás zimu nepřežijí, jako jsou jiřiny (Dahlia), mečíky (Gladiolus), montbrécie (Crocosmia), kaly (Zantedeschia), dosny (Canna) a další. Hlízy očistěte a uložte do chladného temného prostoru, kde se teploty budou pohybovat kolem 5 °C. Hlízy je ideální zabalit do papíru a vyrovnat vedle sebe na polici nebo do přepravek nad sebe, aby větraly a neplesnivěly. Podobně se postarejte i o velkokvěté hlíznaté begonie.

Málo známé podzimní ovoce

Do našich zahrad se vracejí staré ovocné druhy, které na tržišti nekoupíte. Patří k nim například jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), jehož usušené plody mají chuť podobnou skořici, lze je i zavařovat nebo zpracovat na marmelády či pálenku.

Temnoplodec nebo také arónie (Aronia melanocarpa) plodí v září a říjnu temně fialové až černé drobné malvice, které mají velmi vysoký obsah vitaminu C a antioxidantů.

Mišpule německá (Mespilus germanica) patří mezi nejpozději dozrávající plody, sklízí se až po prvních mrazících, kdy zesládne a změkne.

Exotem našich zahrad je drobnoplodé kiwi (Actinidia arguta), které změkne a zesládne těsně před mrazy během října. Plody jsou skvělé čerstvé, je ale možné z nich připravit i velmi dobrou marmeládu nebo kompot.

Poslední vyčištění zahradního jezírka

Nezapomeňte vyčistit před zimou zahradní jezírko. Napadané listí a rostlinné zbytky vytvářejí na podzim množství organického odpadu, rozkladné procesy postupně ubírají z vody kyslík a ryby ho pak v zimě mají nedostatek. Rostlinné zbytky klesají na dno, kde se mění na jemné bahno, které se z jezírka dostává mnohem hůře než celé stonky a listy.

Agresivnější rostlinné druhy ve vodě omezte a protrhejte, pobřežní porost vyčistěte a podle svých záměrů ostříhejte odkvetlé stonky a semeníky. Nové výsadby vodních rostlin ponechte spíše na jaro.

BLOG: Netradiční rodinný dům, část 6.

Předchozí část seriálu najdete zde.

Když jsme zvažovali, jaké udělat v domě stropy, nabízely se dvě varianty. Betonové nebo dřevěné. Z praktického hlediska se manželovi více zamlouvala varianta dřevěných. Není třeba jeřáb na složení těžkých betonových dílců ani další mixy s betonem na zalití spojů, stropy se pak nemusí složitě omítat ani malovat. Já si přála dřevěné stropy od počátku. Pokud by bylo na mně, pořídila bych si roubenku, to však neprošlo už v prvotních úvahách, neboť se cena lehce vymykala našim finančním možnostem.

Hlavní devízou byla má mateřská dovolená, a tedy i čas na natírání všech stropních desek. Užila jsem si dost. Každou desku jsem měla v ruce minimálně 10x. Nejhorší byly desky na pohledové stropy v kuchyni s obývákem, které měly délku 4 m a šířku 25 cm. Ačkoli jsme je koupili jako vysušené a broušené, musela jsem je ještě brousit (zlatý Lidl a jeho potřeby pro kutily). Vypotřebovala jsem 3 balení brusných kotoučů po 10 a užila si krušný zánět dutin.

Mé ruce nesou známky z natírání a jeho škodlivosti, bez rukavic či s nimi, dodnes. Přesto to stálo za to. Zatím jsme neměli návštěvu, které by se stropy nelíbily. Jediné, co mi nyní vadí, je prach a sem tam pavouk, který se usadí ve vzniklé prasklině. Uložení stropů nám zhotovili šikovní stolaři, kteří běžně vyrábějí kuchyňské linky a jiný nábytek. Za víkendovou cenu a stravu s pitným režimem. Prakticky pohledové stropy nad kuchyní s obývákem měli za jeden den položené, druhý den pracovali v předsíni a kotelně.

Palubky a sádrokarton – osvědčené řešení

V odpočinkových místnostech jsou stropy též dřevěné, ale v jiném stylu. Zvolili jsme palubky lakované lodním lakem, abychom je už nikdy nemuseli natírat. Finální nátěr jsme totiž prováděli po uložení a za krkem mě bolelo pěkně dlouho, nemluvě o bolavých rukách a zápachu a průvanu při natírání. Avšak krásně se lesknou a vypadají stále stejně.

Nad nimi je položena termofólie, která odráží teplo dolů, izolační vata a parozábrana. O uložení fólií jsem též hodně diskutovala na různých fórech a nakonec jsme zvolili asi správně, zatím palubky drží tvar a vlhkost se na stropě nesráží.

Jediné standardní stropy máme v koupelně, WC a v kotelně. Zde manžel jakožto hasič chtěl stropy sádrokartonové, v kotelně zásadně z protipožárního sádrokartonu. Obložení stropů prováděl odborník samouk, bratranec Petr, o kterém již byla zmínka u izolací podlah. Většího „puntičkáře“ jsme na stavbě do té doby a ani nikdy poté neměli. Když přišel elektrikář připojit světla, divil se, že tak dobře připravené prostory pro uložení světel v sádrokartonu ještě nikdy nikde neviděl. Můžeme být rádi, že svou dovolenou na Moravě obětoval takové výpomoci u nás, a patří mu za to velký dík. Třeba bude inspirací i pro další stavebníky amatéry.

Vyladění vzhledu sádrokartonů vyřešili nakonec i malíři. Navrhli kraje olemovat polystyrenovými lištami, které dokonale skryly veškeré nedostatky. Sice po pár letech už by bylo vhodné lišty zase přejet silikonem a zatřít barvou, neb časem silikon vyschl a spáry se odkryly, ale prvotní efekt to nezničilo. Mohu tedy říci, že občas stačí malý nápad a hned se zhodnotí snaha všech o 100 %. Jediné, co mi vadí na sádrokartonových stropech, je, že se budou muset malovat.

* * *

Autorka Lenka Buryánková, DiS., působí jako referentka krizového řízení a požární ochrany na městském úřadě, je dobrovolnou hasičkou. Má ráda mandaly a minerály, věnuje se kreativním činnostem doma i na zahradě.

Všechny díly seriálu:

Komín je vlastně taky stavba

Zejména ve starších nebo v rekonstruovaných objektech se však někdy zapomíná na přímou souvislost: nový zdroj = nová spalinová cesta, tedy komín. Komíny vždy následují vývoj spotřebičů. Kromě zajištění bezpečného a spolehlivého odvodu spalin a jejich rozptylu do ovzduší také ovlivňují bezpečnost a účinnost otopné soustavy i ekonomiku vytápění. Proto se s vývojem moderních topných zařízení a paliv objevily rovněž materiálově i konstrukčně dokonalejší typy komínů a kouřovodů.

Používané materiály

Kvalitní vložky pro spalinové cesty se vyrábí převážně z keramiky. Při nástupu spotřebičů s nízkými teplotami spalin však měla pálená hlína problémy s nasákavostí a propustností, částečně ji proto nahrazovala nerezová ocel. Dnes si ovšem s potížemi výrobci keramických vložek poradili, moderní komíny jsou opravdu univerzální a dosahují životnosti stavby. Pro spotřebiče s nízkou teplotou spalin se používají i plasty (např. polypropylen) nebo tenkostěnné keramické vložky (stěny jsou jen 7 až 9 mm silné, tvarově velmi přesné, a významně zvyšují účinnost spotřebiče).

Podmínka dostatečného tahu

Základním požadavkem na komín s přirozeným tahem je dostatečný tah. Ten musí být větší, než jsou všechny tlakové ztráty v celé spalinové cestě i v přívodu vzduchu potřebného ke spalování. Podle typu a výkonu spotřebiče je třeba prověřit velikost otvorů pro přívod vzduchu (např. i okenních spár). Vzhledem k tomu, že tah komína závisí nejvíce na jeho výšce, vycházejí minimální účinné výšky 5 m pro většinu spotřebičů na tuhá paliva a 4 m pro většinu spotřebičů na kapalná a plynná paliva.

Problémy s malým tahem komína se mohou objevit třeba v místnostech s těsnými plastovými okny nebo v podkrovních prostorách, kde nelze docílit potřebné účinné výšky. Zde odborníci doporučují používat uzavřené spotřebiče tzv. „turbo“, které si přivádějí vzduch z vnějšího prostředí a spaliny odvádějí za pomocí ventilátoru.

Komínové stavebnice

Patří sem betonové či keramické komponenty, ale také systémové tvárnice z pórobetonu (Ytong – třísložkové jednoprůduchové komínové systémy s pórobetonovým pláštěm, keramickou vložkou a tepelnou izolací, do výšky asi 9 m) a další.

Ovšem dům postavený z cihelného zdiva ideálně doplňuje komín, postavený ze stejného materiálu. Tedy z broušených komínových tvarovek stejné modulové výšky jako zdivo. Takové řešení nabízí např. Heluz (čtyři typy sestav – Heluz Klasik, Heluz Plyn, Heluz Izostat, a Heluz Izostat DUO).

Komínové systémy s vložkami samozřejmě nejsou určeny výhradně pro stavby z cihel a lze je využít i v objektech z jiných materiálů. Výhoda tenkostěnných keramických vložek spočívá v možnosti připojení jakéhokoli spotřebiče (krb, krbová vložka, všechny plynové kotle jak v atmosférickém, tak v přetlakovém či podtlakovém provozu).

Vložky jsou stálé při extrémních teplotních výkyvech a odolné vůči vlhkosti, kyselinám a korozi a jsou opatřeny hrdlem, zajišťujícím těsnost a pevnost spojení. Nerezové vložky jsou lehké, vysoce odolné a neakumulují teplo, takže celá kouřová cesta se rychle ohřeje. Hladké stěny vložek brání usazování zplodin na vnitřním povrchu.

Stříbrné komíny

Moderní alternativu pro novostavby i rekonstrukce představují komínové systémy v nerezovém provedení. Často je třeba vytvořit podmínky pro připojení doplňkového zdroje tepla, krbových kamen nebo krbové vložky.

Právě k takovému spojení je určen komínový systém Schiedel Kombigas, kombinující v jednom komínovém tělese dva samostatné průduchy: první pro připojení spotřebiče na pevná paliva, druhý k odvodu spalin od plynového kondenzačního kotle.

Nosným prvkem systému Kombigas je nová komínová tvárnice, rozdělená na tři samostatné části. Ta první je určena pro komínový průduch pro pevná paliva. Zde je osazena tenkostěnná keramická vložka průměru 180 nebo 200 mm s hrdlovými spoji, opatřená tepelnou izolací.

Druhá část tvárnice vytváří uzavřenou šachtu s vloženým plastovým potrubím pro odvod spalin od plynového spotřebiče. Dutinou mezi tímto plastem a stěnou tvárnice je přiváděn spalovací vzduch. Poslední částí tvárnice je samostatná víceúčelová šachta, kterou lze využít mimo jiné pro připojení solárního systému.

Tenké vrstvy

Na bázi dřeva

Nejčastější chyby

Otázka na odborníka

Pár kobaltově modrých tipů z fotogalerie:

Dobrý tip

Dělení, hřížení nebo řízkování

Odborný poradce Pavel Kukal

Zlaté fondy českého stavitelství

Aktuálně v Plasích

Návrat pokojových rostlin domů

Uklízíme teplomilné hlízy

Málo známé podzimní ovoce

Poslední vyčištění zahradního jezírka

Palubky a sádrokarton – osvědčené řešení

Používané materiály

Podmínka dostatečného tahu

Komínové stavebnice

Stříbrné komíny

PARTNEŘI WEBU