Rodina z Plzeňska si své půvabné bydlení v krásné zahradě vybudovala převážně vlastními silami. Neumíme sedět se založenýma rukama a umíme se radovat i z maličkostí, svěřili se nám majitelé. Lépe bychom návod na štěstí nevystihli!

Po návratu z pracovního pobytu ve Finsku hledal náš hostitel nové bydlení blízko místa, kde vyrůstal. Nastěhovat se do hotového nebo koupit dům k rekonstrukci se ukázalo jako běh na dlouhou trať, náhoda mu ale přivedla do cesty doslova „pozemek snů“ v místě, které léta znal.

Bydlet v přírodě, v krásném velkém domě s levným provozem, přitom 15 minut od Václavského náměstí… To není sci-fi, ale příklad stavby promyšlené do posledního detailu a umístěné na výjimečném místě. 

Vila Tonička, postavená ve třicátých letech minulého století na okraji Prahy, po náročné rekonstrukci omládla a zkrásněla. Její postupnou proměnu jste měli příležitost sledovat na stránkách našeho časopisu Můj Dům déle než rok díky pečlivé dokumentaci nových majitelů, kteří se přestavbě věnovali doslova tělem i duší. Jejich příběh je pro všechny, kdo se chtějí vydat podobnou cestou, cennou zkušeností.

Prvotním záměrem stavebníka byl dům, který bude vzbuzovat otázku, zda jde o pečlivou rekonstrukci prvorepublikové funkcionalistické vily, nebo o novostavbu. Záměr se zdařil dokonale.

Původním záměrem investora bylo dům z počátku 90. let přestavět, ale během přípravy konceptu se od této myšlenky upustilo a vznikla zcela nová moderní budova inspirovaná původní stavbou. Prosadil se minimalistický charakter, čisté linie a efektivní spojení obývaného prostoru s přírodou. 

Stavba na pomezí japonské architektury, hra světel a stínů, precizní řemeslné zpracování detailů, kvalitní přírodní materiály, jezírko „uvnitř“ domu. Seznamte se – rodinná vila ze studia mladých architektů Radima Babáka a Ondřeje Toboly.

Maximální propojení s přírodou je častým mottem, od něhož se odvíjí návrh rodinného domu. Někteří stavebníci ani přesně nevědí, co tímto zadáním vlastně míní. V případě novostavby v severních Čechách ale rozhodně nejde o žádné klišé. Autoři obsah tohoto spojení ztvárnili zcela svobodně.

Prvotním záměrem stavebníka byl dům, který bude vzbuzovat otázku, zda jde o pečlivou rekonstrukci prvorepublikové funkcionalistické vily, nebo o novostavbu. Záměr se zdařil dokonale.

Když architekt Petr Skrušný uvedl kromě své adresy jako orientační bod „šedá vrata mezi 6. a 7. sloupem veřejného osvětlení“, nevěřila jsem, že se bez takového upřesnění neobejdeme. Nakonec jsme s fotografem dům opravdu minuli a já musela dohledat předtím jen letmo přečtenou SMS. Ulice na okraji Brna ani nenaznačuje, že by se za tzv. Zdí nářků, zdobenou výtvory absolventů nedalekého VUT, mohla skrývat tak kvalitní architektura…

Kopírování není dnes v architektuře považováno za přednost, některé výjimky ale potvrzují pravidlo. Vila bankovního ředitele Eduarda Münze, postavená v r. 1926 v brněnské čtvrti Pisárky, prošla v uplynulých desetiletích řadou velkých změn a téměř podlehla zubu času. Nyní znovu povstala ve své autentické kráse. Byla však upravena tak, aby se v ní dalo pohodlně bydlet i dnes.

Jak se vypořádat s prostorem v nevelké západočeské obci vedle raně barokního kostela? Zkušený architekt Jan Línek dává odpověď ve studii, která byla vedena respektem k architektuře minulosti a uskutečněna na základě představ rodiny se dvěma dětmi.

Řadové domy se většinou vyznačují kompaktní hmotou „tělo na tělo“ a jasnými vnitřními limity. V malé západočeské obci nás zaujalo netradiční architektonické řešení, které přineslo řadovým domům zajímavou členitost a překvapivě prostorný interiér plný světla.

Obecně prospěšná společnost Sluňákov, centrum ekologických aktivit města Olomouce, již několik let organizuje přednášky, semináře a výlety s tématem rozvoje vztahu člověka a přírody. Sídlem společnosti je originální ekologická budova ve tvaru půlměsíce. Dodnes u nás těžko hledá své následovníky.

Rodinný dům v Kyjově nás překvapil hned několikrát, například zajímavým zapojením do svažitého pozemku, neotřelým využitím zdobných keramických prvků na fasádě i v interiéru nebo využitím centrálního vysavače.

Navštívili jsme jeden z pěti vzorových pasivních domů postavený v jihočeských Chelčicích. Není to první pasivní dům, který jsme si prohlédli, přesto nás příjemně překvapila promyšlená koncepce a pečlivý přístup ke každému detailu.