Častým problémem při osazování zahrady jsou místa, kam se sluneční paprsky dostávají jen stěží – tedy všechny kouty za vysokými zdmi nebo plochy pod korunami větších stromů. Někdy je tu dostatek vláhy, jindy naopak sucho. S vodou si ale v případě potřeby umíme poradit stejně jako s kvalitou půdy. Co sem tedy vysadit?

Co všechno už zažil tulipán… Jeho krásu obdivoval antický Řím, v osmnáctém století se pak dostal do Evropy na šlechtické dvory. Mezitím se ovšem podařilo Holanďanovi jménem Carolus Clusius z Leidenu vypěstovat v roce 1594 květ, který otevřel epochu dodnes nazývanou tulipománie.

Květiny, snad kromě masožravých, jsou ze všech němých tváří ty nejbezbrannější. Zatímco například psi a kočky mohou nespokojenost s naší péčí dát najevo mnoha způsoby, květiny jen tiše trpí. A trpí opravdu často – naší láskou i neláskou. Staráme se o ně sice rádi, upřímně a s nejlepšími úmysly, většinou však pomocí metody pokusů a omylů.

Jak vznikly bílé růže? Když Afrodita, bohyně lásky a krásy, povstala z mořské pěny, rozstřikovala se pěna v jejích stopách na pevné zemi, a kam dopadla, vykvetly bílé růže. A kde se vzaly červené růže? Vyrostly z kapek božské krve bájné Afrodity, když spěchala k místu, kde umíral její milovaný Adonis.

Okrasná vrba Hakuro-nishiki
roubovaná na kmínku je oblíbená drobná dřevina. Abychom se mohli těšit z bílorůžových lístků a pravidelného kulovitého tvaru, musíme ji často zastřihávat. Pouze nově vyrašené části mají totiž žádaný odstín, který však po čase mizí. Jakmile se tak stane, je čas pro další střih.

I užitková odrůda jabloně se dá v zahradě použít jako okrasný strom. Skvěle tuto funkci plní Rubín, jehož plody byly komisí předních ovocnářů vyhlášeny odrůdou desetiletí.

Budujeme vodní nádrž. Větší jezírko může být okrasné a zároveň na koupání, menší jen pro pěstování vodních, bahenních a mokřadních rostlin.

Již z latinského názvu (Artemisia dracunculus) pelyňku kozalece či kozalece kořenného neboli estragonu odvodíte, v čem na něm spoléhali naši předci. Dracunculus znamená dráček a oni se domnívali, že s pomocí této rostliny odeženou draky a hady.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) stále panuje české krajině, kam byl původně zavlečen z centrální Asie jako okrasná rostlina. Hojně se rozšířil, jelikož zde nemá přirozené nepřátele. I přes mnoho pokusů o jeho likvidaci se od nížiny po vysočinu stále roztahuje jako jedovatý drak.

Koupili jste pozemek, na němž máte v úmyslu postavit dům se zahradou, pěstovat ovoce a zeleninu, žít zdravě. Stranou od městského ruchu, v zeleni, v čistém prostředí. Vše máte pod kontrolu. Co ale půda? Neobsahuje toxické látky? Nebude kazit kvalitu života vám i vašim dětem?

Jistě to znáte. Jedete po rušné komunikaci po obou stranách lemované rodinnými domy. Na první pohled poznáte rozhraní mezi pozemky, neboť jsou hustě osázeny vysokými štíhlými jalovci či cypřiši. Připadáte si, jako byste projížděli italským hřbitovem, nicméně obyvatele chápete … to ten dopravní ruch je obvykle donutil k takovým řešením.

Někomu se při pěstování květin neobyčejně daří, jiný se přes veškerou péči a snahu nemůže dobrat uspokojivého výsledku. Příčin je několik, ale jednou z hlavních je složení pěstebního substrátu. Kyselost země vyjádřená ve stupních pH, vlhkost, podíly vzdušných a nasákavých částic schopných vázat delší čas vodu, obsah a forma hnojivých látek se často podceňují.

Titulek berte s nadsázkou: nebude řeč o masožravých „Adélách“. Každá rostlina však ke správnému růstu potřebuje dostatek živin.

Do čaje třezalku, na rybu šalvěj a rozmarýn, na noční stolek mateřídoušku a do skříně levanduli. Na každém kroku nás může provázet neopakovatelná, téměř mateřská vůně léčivých bylin. Odedávna jsou součástí našeho života, ale my se k nim chováme právě jako nevděčné děti. Vzpomeneme si na ně většinou až tehdy, když jsme v úzkých.

Gerbery jsou už na první pohled hodně podobné našim lučním kopretinám nebo třeba pampeliškám. Aby také ne, vždyť jsou s nimi blízce příbuzné – patří do téže čeledi rostlin hvězdnicovitých (latinsky Asteraceae). Ovšem i přes téměř rodinné vztahy s mnoha českými rostlinami gerbery v naší přírodě přežívat nemohou, ze své domoviny v Jihoafrické republice totiž neznají mráz.

Mnoho majitelů pozemků přemýšlí již při projekto-vání domu i o budoucí zahradě. Často sice nemají žádnou konkrétní představu o tom, jak by měla vypadat, ale něco už přece jen vědí: Například chtějí jezírko, terasu, trávník. Podobně je tomu i u starších nebo zanedbaných zahrad, kdy by s nimi bylo třeba „pohnout“, ale neví se dost dobře, jak.

Produkce i celkový stav zahrady jsou závislé na vodních poměrech. Ta, která nemá dostatečný přísun vláhy, kde hladina spodní vody je hluboko a prameny jsou slabé, strádá. Jsou však i situace, kdy je vody nadbytek.

Každý rok se s patřičnou reklamou objeví na evropském trhu několik květinových novinek. Většinou jde jen o nepatrné odchylky od známých odrůd, někdy také o trošku klamavou reklamu. Lidé však nové rostliny zkoušejí rádi, tak proč zájmu nevyhovět.