Na každé zahradě vzniká překvapivě velké množství organického odpadu, se kterým si často nevíme rady. Dáme-li je do popelnice, zbavujeme se cenného daru přírody. Mnohem užitečnější je vybudování kompostu, označovaného někdy jako „srdce zahrady“, protože plynule udržuje nebo dokonce zvyšuje úrodnost půdy.

Řeknete-li Pražanovi „Chodov“, představí si betonovou džungli panelového sídliště. Ale i tady zůstala enkláva starší zástavby, která se krčí ve stínu betonových kolosů a žije svým vlastním životem. Kolem rodinných domků jsou zahrádky, které jsou pro jejich majitele možná cennější než pro obyvatele zahradních čtvrtí.

Gladioly byly oblíbené již ve starověku. Kytice divokých mečíků jsou patrné na freskách v Pompejích. Název Gladiolus je odvozený od latinského slova gladius (meč) a vztahuje se k mečovitému tvaru listů. V Římě prý dostávali vítězní gladiátoři nádherné kytice gladiol, proto se v některých zemích před obtížným úkolem používá rčení „smrt, nebo gladioly“.

Na jaře bývá všude spousta žluté – kvetou podběly, narcisy, později louky plné pampelišek. Konec léta bývá jiný. V přírodě se v tuto dobu objevuje řada květin v tónech odvozených od fialové – purpurová, růžovofialová, modrofialová. Jako by se v barvách květů odrážela hluboká podzimní noc.

Latinský název cibulovitého rodu Lilium vznikl pravděpodobně z řeckého „leirion“. Podle něj je pojmenována celá čeleď, do které patří spousta oblíbených letních i jarních cibulovin. V přírodě bylo popsáno přes sto různých druhů, zahradníci z nich vyšlechtili tisíce kultivarů.

Pěstování letniček je z hlediska pracnosti jednou z nejnáročnějších zahradnických disciplín. Možná si řeknete: Nic pro současné přepracované majitele nemovitostí. Přesto existují výjimky, které potvrzují, že letničky stojí za námahu.

Snad pro svou nápadnou krásu patří mezi nejkrásnější zahradní květiny, které vyžadují celoroční poměrně intenzivní péči. Z jejího květu se můžete těšit nejen na zahradě.

V západoevropských zahradách patří růže mezi nejoblíbenější květiny. V Anglii jsou dokonce téměř posvátné, přestože tam vzhledem k věčným mlhám a dešti rozhodně nejsou ideální pěstitelské podmínky. Ačkoli naše klima je pro ně naopak výborné, mnoho českých zahrádkářů má k těmto úžasným rostlinám poněkud chladný vztah. Je zřejmé, že se někde stala chyba, a v povětrnostních podmínkách to určitě není…

Pro rod Rhododendron vybrali v 19. století bratři Preslové české jméno pěnišník. Odvodili ho od názvu jednoho druhu rostoucího v Rusku, známého pro opojné účinky medu, sbíraného z jeho květů. Nazýval se pijanišnik (pjanyj = opilý). Ovšem nejen včely se mohou opájet sladkým nektarem rododendronů – v květnu a červnu s jejich ohnivými barvami nemůže soupeřit žádný jiný keř – jsou tedy právoplatnými vládci jarních zahrad.

Slunce už svítí naplno a jaro je na vrcholu. Procházka po parcích je teď opravdovým zážitkem. Většina z nich se může pochlubit nápadnými keři či stromky, které jsou právě teď obsypány neobvyklými květy. Je totiž čas magnolií.

Většina soukromých zahrad má spíše menší rozlohu. Majitelé při jejich zakládání či rekonstrukcích musejí šetřit místem a všechno dobře promýšlet. Pokud jsou na stávající zahradě dřeviny, je třeba o jejich osudu uvážlivě rozhodovat. Co se jednou pokácí, nejde vrátit zpět.

Pěkná zelená plocha obklopující váš dům nebo třeba chatu láká k nejrůznějším činnostem. Kromě prospěšné a zušlechťující práce si na zahradě také báječně odpočinete. procházíte se v ní skoro každý den, a proto je třeba často užívaná místa zpevnit.

Jarní zahrada po dlouhém zimním období opět nabízí barevnou náruč květů. Naše oči potěší koniklec, modřenec, narcis, krokus či hyacint.

Stříbřité odlesky vodního zrcadlení nebo zurčení průzračného potůčku dokážou polaskat duši jako máloco. Kdo jednou odpočíval na břehu jezírka, potvrdí, že nikde se nesní lépe. Šumění vody, občasné zašplouchnutí rybky, omamná vůně exoticky působících květů a šelest větru v rákosí dají tak rychle zapomenout…

Je barvou jara a spolu se zelenou symbolizuje návrat života do spící přírody. Žlutá jsou kuřátka. Žluté jsou nejranější květiny – vilín kvete již v lednu, v únoru se objeví pod sněhem talovíny, brzy následují první krokusy, petrklíče, u potoka blatouchy.

Tak moc nám barvy celou zimu chyběly, tolik jsme se těšili. Slunce už svítí a hřeje, ale zahrada je zatím fádní. Asi zapomínáte na cibuloviny. A přitom se spokojí s málem, vykvetou i laikům a hodí se do jakéhokoli stylu.

Mýty kolem neplech způsobených popínavými rostlinami se díky osvětě zahradníků a odborného tisku pomalu boří. Na domech a plotech se objevují kvetoucí i bohatě olistěné liány. Přesto má používání popínavých rostlin svá úskalí. Jak se jim vyhnout?

Podzim v celé své barevné kráse dodává lidskému oku potěšení. Záhonům sem tam ještě vládnou zajímavé květy a člověk s radostí na ně hledí. Jiřina patří mezi květiny, které se pěstují poměrně snadno a rostou téměř ve všech podmínkách, takže pokud ještě nezdobí vaši zahradu, musíte to napravit.