Skip to content

Blog

Co vás zahřeje v koupelně


 Koupelnové podložky od firmy Spirella ve dvou barvách. Stojí 750 Kč, DOMOSERVICE

 Od firmy Spirella je sprchový závěs Elba ze 100% polyesteru. Cena 1 300 Kč. DOMOSERVICE

 Sprchový závěs Loft (Spirella) je ze 100% polyesteru, vyrábí se v rozměru 180 x 200 cm. Cena 1 300 Kč. DOMOSERVICE

 Koupelnové podložky jsou ze 100% akrylu. Rozměry 60 x 60 cm, 60 x 90 cm a 70 x 120 cm. Ceny od 850 Kč. DOMOSERVICE

 Koupelnová předložka Fontana je z polyakrylu, vyrábí se v šesti barevných kombinacích a šesti rozměrech. Ceny od 552 do 3 539 Kč, MEUSCH

 Závěs Kim je ze 100% polyesteru, vyrábí se ve třech barevných provedeních a rozměru 180 x 180 cm. cena 1 200 Kč. Předložka (modrá, hnědá) je za 1 300 Kč. DOMOSERVICE

 Ze 100% bavlny jsou župany z kolekce Loop. Můžete je mít ve velikostech S až XXL v ceně 2 499 Kč. ANTONIE

 Ze 100% bavlny jsou ručníky z kolekce Loop. Ručníky ve třech barevných kombinacích v rozměru 50 x 100 cm jsou za 469 Kč. ANTONIE

 Závěsy Heart nebo Vario jsou vyrobené z PVC. V rozměru 180 x 200 cm stojí 269 Kč (Heart) a 665 Kč (Vario), MEUSCH

 Kolekce ručníků Adam a Eva, 100% bavlna. Ručník v rozměru 50 x 100 cm stojí 519 Kč, osuška 80 x 150 cm 1 299 Kč, ANTONIE

 Koupelnová předložka s. Olivier je ze 100% polyakrylu. V rozměrech 55 x 65 cm je za 1 780, 60 x 100 cm za 2 920 Kč, 70 x 120 cm za 4 020 Kč, KLOU DESIGN

 Ručníky Jazz můžete koupit ve dvou vzorech a rozměrech 50 x 100 cm za 469 Kč a 75 x 160 cm za 1 299 Kč, ANTONIE

 Do kolekce Neptun patří i ručníky ze 100% bavlny. V rozměru 50 x 100 cm stojí 126, 70 x 150 cm stojí 284 Kč. Ceny županů ve velikostech S až XL se pohybují od 1 100 do 1 200 Kč, VEBA

Bezpečná předložka

Nic nemůže být nepříjemnější než vystoupit z rozehřáté vany na chladné dlaždice. Navíc můžete mokrou nohou uklouznout a zranit se. Nebylo by lepší po koupeli mokré nohy pěkně zanořit do huňaté hřejivé předložky, která zateplí interiér koupelny? Samosebou se rozumí, že je předložka vkusná a svou barvou nejenže zapadá do designu místnosti, ale celkově ji dotváří.

 

Až si půjdete tento důležitý a praktický doplněk koupit, prověřte si, zda má na rubové straně protiskluzovou úpravu, a změřte si místo, které chcete pokrýt. Předložky se totiž vyrábějí v několika rozměrech a bylo by nepříjemné zjistit, že se vám zakoupená předložka nevejde tam, kam jste potřebovali.

 

Nejčastěji se předložky vyrábějí ze 100% polyamidu, 100% polyakrylu, ze směsi 90 % polyamidu s 10 % polyesteru, 100% bavlny, z 90 % bavlny a 10 % lnu. Na všité etiketě s pracími symboly se dozvíte, zda můžete předložku prát, nebo jakým jiným způsobem ji čistit.

 

Záchrana před potopou

Nehodláte-li si do koupelny pořizovat sprchový kout se zástěnou nebo vanu obestavět skleněnou zástěnou, pořiďte si sprchový závěs. Nebojte se toho, závěs nemusí nutně připomínat igelitový ubrus ze školní jídelny. Na trhu jsou dnes dostupné ať v metráži, či v několika rozměrech ušité velmi originální sprchové závěsy, které leckdy tvoří komplet i s koupelnovou předložkou.

 

Látkové závěsy jsou vyrobené ze 100% polyesteru, polyamidu a můžete je prát na 

40 °C i žehlit při mírné teplotě. Stejně se udržují i závěsy směsové ze 7 % polyesteru a 30 % bavlny. Druhou kategorii tvoří závěsy ze 100% PVC potištěného nejrůznějšími dekory, můžete je rovněž prát při 40 °C. Závěsy ze 100% polyetylenvinylacetátu perte pouze ručně.  

 

Něco na sebe

Po koupeli přijde nejspíš vhod pohodlný měkký župan, který zahřeje, a ručník, co dokonale osuší. Asi nejpříjemnějším a nejpraktičtějším materiálem, ze kterého se ručníky a župany vyrábějí, je bavlněné froté. Jeho kvalita se určuje takzvanou gramáží, což je hustota nití nebo smyček.

 

Přičemž platí, že čím větší gramáž, tím je výrobek kvalitnější – lépe saje vodu a déle vám vydrží. Kvalitní výrobek by měl mít gramáž 350 až 400 g na m2. Můžete se setkat i s gramáží 670 g/m2, ale nejspíš se bude jednat o koupelnovou předložku či o zboží vyrobené speciálně na zakázku. V běžné prodejní síti se u županů a ručníků s touto gramáží asi nesetkáte.   

 

Aby župan osušil a hřál

Může se vám stát, že si někde „výhodně“ pořídíte župan, co má mít ty nejlepší vlastnosti, které jen župan může mít. Po koupeli ale zjistíte, že vás nezahřeje ani neosuší. Co s tím udělat? S oním županem už toho asi moc nenaděláte a jeho koupi berte jako cennou zkušenost. Příště si pořiďte župan značkový český či zahraniční, na tom nezáleží.

 

Jak ale poznat, že druhý župan bude ten pravý? Kvalitní župan je ze smyčkového froté, jež se vyrábí ze 100% bavlny. Takový můžete prát i při 90 °C. Může být celoplošně barvený, potištěný nebo s vytkávanými vzory. Seženete i župany ze směsového smyčkového postřiženého froté, které se skládá ze 75 % bavlny a 25 % polyamidu.

 

Příjemným materiálem, ze kterého se také šijí župany, je vaflová bavlna. K šití luxusnějších županů se používá froté s žinylkou na lícové straně a smyčkou vyšší gramáže na rubu. Z jemného batistu nebo tenkého polyamidu se vyrábějí exkluzivní župany, které však nenahrazují klasické froté župany a slouží jako decentní negližé.

 

Je možné, že vás nově zakoupený, byť i cenově náročnější župan po první koupeli zklame. Místo toho, aby vás příjemně osušil, ponechá vás v mokru. Pokud se jedná o zboží opravdu kvalitní, stačí župan poprvé vyprat a zjistíte, že vás opravdu osuší i zahřeje.

 

I ručník je doplněk

Asi nejčastěji se setkáte s ručníky vyrobenými z jedno nebo vícesmyčkového froté, dále z postřiženého froté či kombinované smyčky s postřihem. Co se týká vzorů, módnější jsou spíše ručníky hladké, celoplošně barvené nebo jednobarevné s plastickým zdobením než ty s vytkávanými vzory. Standardní rozměry ručníků jsou 50 x 100 cm, 50 x 70 cm, 50 x 30 cm, osušky jsou velké 80 x 140 cm, 100 x 140 cm. 

 

Pro uspokojivý nákup

– Nakupujte u osvědčených značek

– Při praní a čištění respektujte prací symboly na našité etiketě

– Zkontrolujte, zda má froté všude stejnou hustotu

– Pečlivě se podívejte, zda nejsou u froté vytrhané smyčky

– U barvených výrobků si před prvním praním raději vyzkoušejte, zda nepouští (výrobek by měl být označen jako nestálobarevný s upozorněním „prát odděleně“)

– Před koupením závěsu si pečlivě změřte požadovaný prostor a počítejte s rezervou pro navolnění

– Při výběru předložky dejte přednost té s rubovou protiskluzovou úpravou

 

 

Kontakty:

ANTONIE, Rašínovo nábř. 56, 

Praha 2, tel.: 224 920 972;

DOMOSERVICE (SPIRELLA),

V Lužích 818, hala B, Praha 4, 

tel.: 261 912 711;

KLOU DESIGN, Holečkova 1013/34, Praha 5, tel.: 257 317 964;

MEUSCH (JIŘÍ PRÁŠEK), Havlíčkova 46, Dašice, tel.: 466 951 103;

VEBA, Přadlácká 89, Broumov,

tel.: 491 502 111, www.veba.cz

 

text: Lucie Brzoňová

foto: archiv

zdroj: Moderní byt12/2002

Sklo umí čarovat

 Profilia se dvěma průhlednými policemi a pískovanými stěnami přijde na 19 480 Kč, ARTEFAKT

 Vitríny Profilia s konstrukcí z masivního broušeného hliníku. Podle vybavení stojí od 17 480 do 25 800 Kč, ARTEFAKT

 Skleník Time se dodává ve dvou šířkách (45/86 x 40 cm, v. 180 cm) za 36 188 a 50 016 Kč. Panel ve spodní části kryje zásuvku, AMBER INTERIÉR

 Rohová varianta skleníku Time (72 x 31 cm, v. 180 cm) se zrcadly na bočních stěnách je za 40 490 Kč, AMBER INTERIÉR

 Basic Form, moderní skleník, je vyroben v kombinaci třešňového dřeva, laku a hliníkových prvků, cena od 51 980 Kč, NÁBYTEK ŘÍHA

 Vitrína Profilia se čtyřmi policemi a průhledným sklem (40 x 40 cm, v. 210 cm), jedna za 23 800 Kč, ARTEFAKT

 Skleník V185 (Volker design) s halogenovým osvětlením v horní desce. 88 x 49 x 192 cm, cena od 84 483 do 119 007 Kč, KTC INTERIER

 Vitríny Bari (Volker design) v kombinaci kovu, skla a rudého laku. V rozměru 120 x 52 x 197 cm stojí od 104 748 do 117 516 Kč, KTC INTERIER

 Vitrína Sonic (Simform), rozměry 90 x 45 x 158 cm. Provedení z třešňového dřeva a čirého skla, cena 29 980 Kč, NÁBYTEK ŘÍHA

 Vitrína Marina (Doimo), v. 174 cm, průměr 43 cm. Cena 40 996 Kč, AMBER INTERIÉR

Protože lidstvo bylo odjakživa hravé, vymyslelo tisíce způsobů a podob, jak se se sklem přátelit a znásobit jeho krásu. Sklo je na nás někdy velmi přísné – pravdomluvné v podobě zrcadel, ale když se mu zlíbí, dovede změnit prostor a světlo podle svých vrtochů.

 

Kdo umí jeho vlastností využívat, může vytvořit z malé místnosti velkou a z nevýrazných doplňků nečekané efekty. Inspirací pro domácí skleníky není nikdy dost. Mohou to být prestižní vitríny, ale také malá domácí muzea, která nám uchovávají a chrání před prachem upomínky na přátele, zajímavé kamínky, mušle, suché kytičky dávných lásek a knihy, které milujeme.

 

Překvapivé kombinace

Protože sklo se chová přátelsky prakticky ke všem ostatním materiálům, nechá se překvapivě kombinovat s jinými materiály – fantazii se meze nekladou. Podstatné je jediné – sklo musí být vždycky dokonale čisté, ale s tím dnes není problém, protože je k dispozici spousta čisticích prostředků.

 

Pak už můžeme povolit uzdu představivosti a do skleníku můžeme umístit nejen porcelán a nápojové sklo, ale také průsvitnou vázu plnou květin či bylinek. Tady už hrají svou roli barvy a ty sklu také prospívají. Jediná sklenice, dóza nebo amfora se může díky zrcadlům najednou zjevit ze všech stran a během dne se obestírat světelnými odlesky.

 

Posviťte si na něj

Protože sklo nezůstává ani chvíli stejné podle toho, jaké na něj dopadá světlo, můžete dosáhnout zajímavé proměny vybraným osvětlením. Jinak se ve skleníku promítnou mihotavé plameny hořícího krbu, magického kouzla můžete dosáhnout skleněným svícnem, jiný efekt docílíte vhodně umístěným bodovým osvícením anebo třeba proutěným stínidlem na lampě.

 

Ukaž mi svůj skleník…

Sklo o svém majiteli hodně prozradí. Jako je okno pohledem do vašeho bytu, je skleník pohledem do vašeho života. Váš životní styl vyjadřuje už to, jaké zvolíte kombinace, protože sklo snese společnost téměř všech materiálů. Dovede být krásné vedle kovu, dřeva i zasazené v kameni.

 

Moderní technologie umožňuje pracovat se sklem různě silným, odolným proti poškrábání a dobře odolávajícím nárazům, takže ani v domácnosti s malými dětmi se nemusíte bát střepů a zranění. Skleník v obývacím pokoji či přijímací hale, kam většinou uvedeme návštěvu, je přehlídkou toho, co máme rádi, čím se chceme prezentovat, a to bychom neměli podceňovat.

 

Kam s ním?

Dříve než se vydáte na nákup prosklené skříně či skříňky, je dobré prozkoumat prostor, kam se chystáte skleník umístit, a posoudit jeho praktické užití. Jestli vám na interiéru domova opravdu záleží, můžete si udělat zkušební test a třeba větší skleněný objekt (vázu nebo sestavu skleniček) pozorovat z různých úhlů při různém osvětlení.

 

Když zvolíte místo pro skleník „jako ulité“, kde bude nejlépe vynikat, začněte měřit. Dnešní nabídka skleníků vám totiž poskytuje spousty možností. Skleník může stát klasicky u zdi, ale nemusí, může viset, být zaoblený, rohový, s dřevěnými dvířky nebo začleněný do sestavy. Vybírat je opravdu z čeho.

 

– První nálezy skla jsou z 5. tisíciletí př. n. l. ze Sýrie

– První předměty, které se ze skla vyráběly, byly korálky různých barev

– První duté nádoby pocházejí z konce 16. století př. n. l. z Mezopotámie

 

– Chemicky je sklo křemičitan a fyzikálně je to kapalina v tuhém stavu

– Starověká skla byla vždy sodná „měkká“, tavila se při nižších teplotách a tuhla pomaleji

– Sklo draselné je tvrdé a „krátké“, musí se zpracovávat  rychleji

– Nejstarší sklo je téměř výhradně opakní, tj. neprůhledné, většinou tmavomodré, vzácněji tyrkysové, černé nebo zelené

 

– Revoluční objev znamenala ve sklářství sklářská píšťala, vynalezená  před změnou letopočtu

– Výrobu plochého okenního skla popisuje poprvé vestfálský mnich Theophil Presbyter ve svém spise z konce 11. století n. l.

– Čiré sklo se objevilo poprvé v Benátkách a benátské sklo vznikalo většinou na ostrově Murano, kam byly roku 1292 vysídleny z Benátek všechny sklárny

 

 

Kontakty:

AMBER INTERIÉR,

Vinohradská 48, Praha 2,

tel.: 224 253 487, tel./fax: 222 516 823; Vodičkova 10, Praha 1,

tel.: 222 230 771, tel./fax: 296 325 017;

ARTEFAKT,

Na Poříčí 30, Praha 1, tel.: 221 732 767, 222 329 310, fax: 221 732 667;

KTC INTERIER,

Vinohradská 8, Praha 2,

tel./fax: 222 032 547;

obchodní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5,

tel.: 251 512 485, fax: 251 512 486; Politických vězňů 2, Praha 1,

tel./fax: 224 217 283;

NÁBYTEK ŘÍHA,

Sokolovská 175, Praha 9-Balabenka, tel.: 266 310 147,

tel./fax: 266 310 147, 284 824 279

 

text: Milena Pekárková

foto: archiv

zdroj: Moderní byt 12/2002

Paradoxy Maxima Velčovského

 Židle Profil chair (vizualizace)

 Židle Tired (vizualizace)

 Domácí verze kříže Homecross (velikost 80 x 50 cm v různých metalízových barvách stojí 15 000 Kč)

 Svícen Fake Cake, cena 1 103 Kč, QUBUS

 Pohár s názvem Coke je vlastně spodní část plastové láhve na Coca Colu.

 Váza Tetravase, cena 4 725 Kč, QUBUS

 Váza Waterproof, cena 3 150 Kč, QUBUS

 Porcelánový pohárek Pure White Cup, cena 165 Kč, QUBUS

 Comics cup má ucho v podobě komiksové bubliny

 Hrnek s uchem v podobě stavebnice lego

 Porcelálová mísa Heimweh (touha po domově), cena 2 363 kč, QUBUS

 Váza Unlimited, cena 1 575 Kč, QUBUS

 

 

Maxim Velčovský (narozen 1976) absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, pak Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, několik měsíců pobyl na skotské Glasgow school of Art a jeho – tehdy ještě studentské – práce byly vystaveny mj. na veletrzích v Miláně, Saint-Etienne a ve Frankfurtu n. M. Studoval keramiku, protože ji považuje za médium, v němž se propojuje grafika, malba, sochařství a design.

 

To všechno Maxim Velčovský ovládá a za první impulsy vděčí zejména svým uherskohradišťským učitelům – Jiřímu Vlachovi a Vladimíru Grošovi. Nejvíce ho baví odhalovat nové významy věcí, které se jeví jako obyčejné a bezvýznamné, nebo provokativně poukazovat na neočekávané souvislosti.

 

Například ještě ve škole získal cenu za projekt S-Lied Fashion, vytvořený ve spolupráci s Ondřejem Hoštem a prezentovaný s úspěchem na výstavě Ways of Life v Paříži. Upozornili jím na zvláštní funkci módy ve třetím tisíciletí, kdy oděv nejen chrání lidské tělo a vyjadřuje společenské postavení nositele, ale paradoxně na jedné straně boří sociální normy a uspokojuje touhu po odlišnosti, na straně druhé diktuje člověku téměř uniformní vzhled.

 

Nebo další příklad. Ad!dict, mezinárodně uznávaný časopis o designu, otiskl obrazovou reportáž o parffiti, výtvarné metodě, kterou Maxim přivedl na svět společně s Radkem Brousilem. Vychází z graffiti, pracuje však s médiem, které nic nepoškozuje. „Kreslí“ se pomocí parfému, takže obraz během krátké doby vyprchá. Proto je nedílnou částí parffiti fotografie, která celý proces zachytí.

 

Maxim Velčovský si sice vybral keramiku, ale záhy ho začal zajímat design jako fenomén stále více ovlivňující celý život moderního člověka. Uvědomil si, že prakticky všechno, co dnes používáme, s designem souvisí, a soustředil pozornost právě na nejobyčejnější a často téměř opovrhované předměty. Přitom, jak říká, mu nejde ani tak o tvar, jako o myšlenku, kterou chce tvarem vyjádřit.

 

„Když si člověk představí, kolik lidí denně projde supermarketem, kde na ně působí vzhled stovek, ba tisíců výrobků, musí také vidět, že tito kupující jsou jejich vlivem formováni. Pro designéra může jeho práce představovat zábavnou hru, ale měl by mít stále na mysli i to, že má moc ovlivňovat vkus a možná tak trochu i život milionů lidí. Vždyť téměř celá ekonomika západního světa dnes funguje díky neustálým změnám designu, ať už se to týká šatů, aut či jiných spotřebních předmětů.“

 

Maxim Velčovský je přesvědčen, že hranice mezi designem a volným uměním se mohou vytrácet, a proto považuje za projev uznání, když se nad nějakým výrobkem, jehož tvar navrhl, lidé pozastaví a přemýšlejí o jeho významu.

 

Na našich stránkách uvádíme návrhy, prototypy i prodejné výrobky tohoto nadějného domácího designéra, zčásti vytvořené pro diplomovou práci, a další, které už vzbudily zájem i v zahraničí. Některé autorovy komentáře jsou převzaty z diplomové práce, jiné vyplynuly z rozhovoru s ním. V současnosti spolupracuje se stylovým časopisem Blok.

 

PARADOX

– neočekávané překvapující tvrzení, zdánlivě protismyslné a odporující běžným soudům, pokládaným za správné (Slovník spisovného jazyka českého)

 

 

Kontakty:

DONLIČ INTERIER, Bílkova 13, Praha 1, tel./fax: 02/24 81 28 50;

QUBUS, Rámová 3, Praha 1,

tel.: 02/22 31 31 51–52;

SUPŠ, Všehrdova 267, Uherské Hradiště, tel.: 0632/55 15 00;

VELČOVSKÝ MAXIM,

e-mail: velcovsky@hotmail.com;

VŠUP PRAHA,

nám. Jana Palacha 3/80, Praha 1,

tel.: 02/51 09 81 11;

www.addictlab.com;

www.blok-online.cz;

www.praguesession.cz

 

text: Bea Fleissigová

foto: Marek Novotný, Ondřej Hošt, Salim Issa, Štěpánka Stein, archiv

zdroj: Moderní byt 10/2002

Cesta květin

 Moderní aranžmá magnolie se suchou větví v originální zelené nádobě

 Dva druhy materiálu lehce položené na vodní hladině

 Klasická ikebana konstrastů květů a starých, mechem porostlých větví

 Lilie a listy palmy v keramické imitaci kamene

 Oblíbená kompozice japonského javoru, vodní hladiny a kamení

 Impozantní umístění květu heligonie v závoji větví

 Moderní kompozice strelicie, listů a fíkusu a gumovníku v kovové asymetrické nádobě

 Podzimní aranžmá z podláků a plodů

 Netradiční ztvárnění květů kaly a stonků rákosu

 Symbolické lotosové aranžmá

 Klasická podzimní dekorace ze sedmi druhů rostlin

Řeč ikebany

Japonci v průběhu dlouhého vývoje ikebany, sahajícího v podstatě až do 7. století, odhalili, kolik tvůrčích možností poskytuje uspořádávání květin i těm, kdo se nemohou soustavně vzdělávat v malířství, kaligrafii či jiném náročném umění. Ikebana má širokou škálu výrazových možností – je schopna dokonce postihnout, jak to kdosi vyjádřil, „chladivý větřík letního podvečera a křehkou vůni podzimu“ lépe než malířské dílo velkého mistra. Umí tak přenést to, co je esencí přírodního dění, do nejprostšího domova.

 

Co je podstatou japonské cesty květin?

Zdánlivě je to jen několik základních technických instrukcí o vzájemném poměru výšky větví a o způsobu, jímž se umísťují do pečlivě vybrané vázy, jak je to u nás už všeobecně známo. Ve skutečnosti má však ikebana hlubší filozoficko-estetický podtext, jako ostatně většina japonských uměleckých žánrů těsně spojených s každodenním životem. Právě jeho pochopení je důležité i pro naše zájemce o ikebanu, neboť přispívá k tomu, že jim uspořádávání květin přinese větší uspokojení.

 

Ikebana není výrazem pouhé aranžérské dovednosti, ale i výrazem vztahu člověka k přírodě a cestou k tříbení charakteru a tím i k duševní rovnováze. Náležela vždy k „elegantním zábavám“, shrnovaným pod pojmem furjú, což doslova znamená „plynout s větrem“. Pod vlivem zenového buddhismu se v této atmosféře vyvinulo typicky japonské chápání krásy, jež se promítá i do ikebany. Je zaměřeno ne na vnější detaily, ale na postižení vnitřního smyslu věcí, vyjádřeného co nejúspornějšími prostředky. Proto se tito tvůrci stali mistry náznaku. Neustálým propracováváním postupů a jemně odstíněnými improvizacemi se jim podařilo odhalit nekonečné množství kompozičních i tvarových obměn, což je chrání před upadnutím do banality.

 

V kombinacích barev, tvarů a materiálů prokazují japonští umělci velkou odvahu. Umějí vtáhnout do hry s nenapodobitelnou bravurou prázdný prostor, který je přirozenou protiváhou zaplněné plochy. Dalším výrazným prvkem je záliba v asymetrii. Ta dodává jejich výtvorům rozmanitost a originalitu. Ikebana nemá působit mnohostí barev a materiálů, ale naopak, má odhalovat skrytou a nenápadnou krásu a linie i těch nejprostších květin, travin, suchých plodů a větví. Vždyť z japonského hlediska není nic absolutně krásné ani ošklivé, ale nabývá jedné z těchto vlastností vždy až ve vztahu k něčemu jinému.

 

Mistři ikebany dosahují dojmu sladěnosti právě tím, že kombinují prvky nesourodé – husté s řídkým, dlouhé s krátkým, slabé se silným. Květiny nevybírají jen pro jejich vzhled, ale i proto, jak přispívají k dotváření celkové atmosféry interiéru určované převážně ročním obdobím. Neláká je jen nádhera léta, ale i melancholie podzimu, neboť obojí je údělem přírody i lidského života. Japonci nezřídka dají přednost větvi borovice porostlé lišejníkem nebo žloutnoucím sítinám před skleníkovým květem a cítí příchylnost k tomu, co není strnulé a zcela dokonalé, ale má patinu života a času.

 

Květiny jsou Japoncům symboly široké škály citů. Ikebana byla již od středověku neodmyslitelnou součástí všech společenských a rodinných událostí v průběhu roku. Vhodná volba květin byla při těchto příležitostech zvlášť důležitá. „Klasiky“ mezi rostlinami používanými při ikebaně jsou dodnes sakury a chryzantémy. Dostává se jim toho privilegia, že se aranžují nezřídka samotné, aniž by se kombinovaly s jinými květinami a větvemi. Dny, kdy rozkvétají, jsou v Japonsku skutečnými svátky.

 

V současnosti prodělává ikebana v Japonsku zajímavý vývoj. Zatímco některé školy se drží tradic, jiné se radikálně modernizují a usilují o to, aby výběrem materiálu a kompozicí vyjádřily dynamičnost doby. Svou jednoduchostí a elegancí japonská ikebana výrazně ovlivnila současný moderní evropský květinový design.

 

Prague Sogetsu Study Group je první oficiálně registrovanou školou japonské ikebany v Čechách. Byla založena jako mezinárodní skupina profesionálních učitelek ikebany žijících v České republice. V současné době je vedena manželkou velvyslance Japonska v Čechách paní Hiromi Išidou v prostorách Paláce Lucerna pod záštitou paní Dagmar Havlové. Skupina kromě příjemného setkávání u květin a zeleného čaje také prezentuje japonskou ikebanu prostřednictvím přednášek a výstav.

Kontakt:

 

Květinový ateliér

Hátle & Aso

Ing. Daniela Hátleová po tříletém studiu ikebany školy Sogetsu v Japonsku založila Prague Sogetsu Study Group a společně s kolegyní paní Asovou provozují Květinový ateliér Hatle & Aso, který nabízí originální květinovou výzdobu v moderním japonském i evropském stylu od malých až po rozměrná aranžmá pro výjimečné příležitosti. Spolupracují s českými i japonskými keramiky a skláři na tvorbě originálních květinových nádob.

 

Rada od paní Hátleové

„Aranžovat květiny ve stylu ikebana dokáže každý. Doma máte určitě konev na čaj, mísu na ovoce nebo starou zajímavou nádobu. Pokud bude vaše květinové aranžmá elegantní a budete mít radost z tvorby, pak je to určitě ikebana.“

 

Ceny aranžmá cca 1 500 Kč, celková cena je závislá od druhu použitých rostlin

 

 

Kontakty:

PSSG, Štěpánská 61, Praha 1,

tel.: 224 224 097

www.ikebana.cz

KVĚTINOVÝ ATELIÉR HÁTLE & ASO,

Na Špitálce 1, Praha 6, tel.: 603 294 811,

www.kvetinovyatelier.cz

 

text: Věra Hrdličková a Lenka Kopecká

foto: archiv

zdroj: Moderní byt 11/2002

Dema – Osobitost a pohodlí

 

 Smooth je tradiční sofa v pojetí designéra Piergiorgia Cazzanigy. Rozměry 250/230/210/190 cm. Cena od 85 000 Kč.

 Russel je moderní podoba tradiční pohovky, doplněná mohutným pufem.Cena podle provedení od 120 000 Kč.

 Obytná sestava Frame, design Borgonovo. Cena sestav na snímku od 120 000 Kč.

 V sérii sedaček Le Foglie, design Borgonovo, je použita kombinace dřeva (může to být hruška, wenge nebo bělený dub) a kovu na základní konstrukci. Cena provedení na snímku 113 000 Kč.

 Medium Lips (design Piergiorgio Cazzaniga) mají stabilní pevnou základnu, na níž je upevněn otáčivý sedák. Cena od 47 000 Kč.

 Bent (design Piergiorgio Cazzaniga) je pohodlná sedačka (h. 84, d. 180 nebo 210 cm). Cena od 38 000 Kč

 Subtilní kovové nožky sedačky Flair, design Borgonovo, jsou patinovány podle potahu bílou nebo černou barvou. Cena od 87 000 Kč

 Flair jako křeslo, design Borgonovo. Cena podle provedení od 39 000 Kč

 Sedačka Tronchi je typickou ukázkou designového přístupu Claudia Silvestrina. Cena podle potahu (látka nebo alcantara) od 95 000 Kč

 Le Foglie (design Borgonovo) jako jednoduchá lavice, cena podle potahu od 67 000 Kč.

 Křesílka nazvaná podle svého tvaru Lips (design Piergiorgio Cazzaniga) mají nosnou kovovou konstrukci a pohodlný sedák tvarovaný z pevného polyuretanu. Cena nejmenšího tvaru Lips od 39 000 Kč

Zaměření firmy bylo dáno rodinnou tradicí, v níž se vyskytovali drobní výrobci čalouněného nábytku. Když se chopila organizování výroby zkušená střední generace za pomoci mladých příslušníků rodiny, nastal rychlý vývoj. Základní přístup stanovený na počátku se však po celou dobu trvání firmy nezměnil: kvalitní provedení dokonale estetických návrhů, v nichž se bude stále promítat technický rozvoj, tzn. především nové materiály a konstrukční možnosti.

 

Osobní angažovanost vedení byla správnou hnací silou. Jako mnoho dalších rodinných firem v Itálii, také Dema povolala ke spolupráci nadané návrháře, nejprve bez ohledu na jejich proslulost, a neváhala svěřit do jejich rukou svůj budoucí úspěch. Prospělo to oběma stranám – designéři dostali příležitost realizovat své nápady a v praxi si ověřit jejich proveditelnost, výrobní program firmy se začal plnit technicky dobře vymyšlenými a esteticky zajímavými produkty.

 

Dema se začala prosazovat na domácích i mezinárodních výstavách svými charakteristickými výrobky, v nichž se spojuje osobitost a pohodlí typické pro tradiční venkovský život. Teprve nedávno se v její nabídce objevila křesílka, která by mohla být použita i v kanceláři. Převážná část výrobního programu je ale určena domácímu interiéru.

 

Dnes Dema spolupracuje i se známými návrháři a jejich designy pak představuje v dokonalých aranžmá jako komplety na důležitých veletrzích. V letošním Kolíně nad Rýnem to bylo několik prototypů od designéra Piergiorgia Cazzanigy, připravených pro výrobu ještě letos.  Na milánských Salonech dostal zase příležitost designér Claudio Silvestrin, jehož výtvarný názor je silně ovlivněn italskou životní filozofií žádající si hodně pohodlí.

 

Dalším typickým znakem jeho návrhů je rovněž základní přírodní barevnost, která  propůjčuje i masivním kusům menší hmotnost a eleganci.V posledních několika letech se výrobní program orientuje stále víc na produkty vytvořené na základě nejnovější technologie a současně s ohledem na jejich přátelskost vůči životnímu prostředí.

 

Dnes tedy Dema nabízí přes 50 různých sérií sedacích prvků, vyráběných v novém závodě v Certaldu na ploše přes 15 000 metrů čtverečních. Zde sídlí i vedení firmy a výzkumné pracoviště, kde se ověřují materiály, technologie a vzniklé prototypy. Nachází se zde také firemní showroom určený zejména profesionálům (obchodníkům, architektům aj.), kde jsou trvale vystaveny také produkty, které si už získaly mezinárodní uznání.

 

 

Kontakty:

A. I. T. — DESIGN DUROŇ, Ječná 36, Praha 2, tel.: 02/24 94 14 39, www.aitinterier.cz;

INTERIER 3000, Divišova 757,

Hradec Králové, tel.: 049/561 47 66, tel./fax: 049/561 46 60;

Guttenbergova 118/2, Liberec,

tel.: 048/271 04 18

 

text: Hana Fleissigová

foto: archiv

zroj: Moderní byt 10/2002

Okno do údolí

 Kuchyň za stěnou a jídelní stůl jsou výškově odděleny od společenského prostoru

 Jeden z pohledů na dům. Velké okenní tabule poskytují výhled do malebného údolí

 Strojpy jsou zvýrazněny trámy natřenými neutrální šedou barvou. Na stěny byly použity kletované omítky.

 Kuchyňská sestava odpovídá podledním minimalistickým trendům. Kuchyňské nářadí je prakticky umístěno v závěsném systému.

 Moderní jemná linka kovového zábradlí je součástí puristického pojetí interiéru

 Ze čtyř stran prosklená místost, která tvoří poslední patro, je prozatím nezařízená. V budoucnu zde bude pracovna

 Prostřední místnost spojující společenský prostor a pracovnu slouží pro relaxaci. z pohodlných designových křesílek je vidět přímo do údolí

 Z manželské postele je velkým oknem vidět přímo do okolní přírody

 Dřevěné zařízení ložnice souvisí s celkovým pojetím domu

 Také v koupelně použil architekt několik přírodních materiálů

 Bílý  obklad je zvýrazněn pouze plastickým vzorem

U domu mě nejistota opustila. Přede mnou se rozprostřel nevšední pohled na funkcionalistickou stavbu, nenásilně začleněnou do svažitého terénu, kvůli němuž sestává vnitřní dispozice ze tří výškových úrovní, dělících jednotlivé obytné zóny.

 

Dům s rovnou střechou

Ocitla jsem se v nevelké chodbě, odkud se po schodišti vchází do jednotlivých částí domu. V úrovni vchodových dveří jsou dva dětské pokoje a prostorná rodinná koupelna, odtud se úzkou chodbičkou vchází po schodech přímo do manželské ložnice. Ta se nachází už o patro výš a z ní vedou dveře do společenské místnosti, kde je v současné době knihovna a sezení s příjemným výhledem do okolí. Po dalších schodech jsem se dostala úplně nejvýš, do samostatné místnosti, která je ze všech stran prosklená. Doposud sice není zařízená, v budoucnu však bude sloužit jako pracovna.

 

 

Společenský prostor — tedy obývací pokoj, kuchyň a jídelní stůl — se nachází v nejnižším patře. Vchází se sem z předsíně, odkud návštěvník sestupuje po schodech směrem dolů. I tady je za dveřmi místnost navíc. Určená je k odkládání potravin a dalších nutných potřeb k rodinnému provozu. „Ideální projekt pro stavbu jsme hledali téměř tři roky. Pan architekt Lábus přišel s návrhem a ten jsme během doby měnili, pilovali a ladili sebemenší detaily.

 

Na stavbu jsme nepospíchali, chtěli jsme, aby výsledek byl skutečně stoprocentní a odpovídal našim představám o bydlení,“ vzpomíná majitel domu. Nutno podotknout, že jejich úsilí se skutečně vyplatilo, vznikl totiž dům, v němž jednotlivé místnosti na sebe logicky a funkčně navazují a kde jsou veškeré prostory maximálně využity. „Při navrhování dispozice interiéru jsme dbali na to, aby bylo co nejvíc prosklených stěn, abychom byli spjati s okolní přírodou a mohli ji nerušeně pozorovat. Svažitost terénu nedovoluje sousedům nahlížet dovnitř, máme celé údolí před sebou jako na dlani.“

 

Velké maličkosti

Než si manželé přivezli první nábytek, musely být místnosti připraveny do nejmenšího detailu, architekt pamatoval na nejrůznější drobné i větší estetické prvky, které zpříjemňují bydlení. A tak jsou některé příčky prosklené — místnosti jsou tedy oddělené, ale prostor se zdá větší a navíc sklo propouští dovnitř denní světlo. Dbal také na zvýraznění stropu, stěny pak sjednotil kletovanými omítkami, na podlahu zvolil dřevěnou plovoucí krytinu, na níž jsou položeny kusové koberce.

 

Konečně mohli manželé začít zařizovat jednotlivé místnosti. Původní nábytek zůstal v minulém bytě, nový domov si chtěli vybavit podle nejnovějších trendů. „Sledujeme poslední novinky, moderní minimalistický design se nám líbí, a tak jsme hledali tímto směrem. Navštívili jsme v Čechách mnoho designových studií a byli jsme příjemně překvapeni, co současný trh nabízí,“ konstatuje majitel domu, jehož slova jsou potvrzena konečným výsledkem.

 

K vybavení kuchyně manželé zvolili moderní nerezovou sestavu od prestižní německé firmy, obývací pokoj a jídelna jsou pak v teplejších tónech, kombinují třešňové dřevo s jemným pastelovým lakem. Podobně je vybavena také ložnice, která je z čistě přírodních materiálů a kde hlavní roli hraje obrovské okno vedoucí do rozkvetlé zeleně. „Propojení interiéru s exteriérem bylo jednou z důležitých podmínek. Je příjemné sedět doma v pohodlí a teple a zároveň pozorovat okolní dění,“ říká muž.

 

Bydlení má přednost

Během rozhovoru se majitel rozpovídal o svém přístupu k životu. Prozradil mi, že pro něj a jeho ženu je nejdůležitější kvalitní a pohodlné bydlení, dům, kde by spokojeně a nerušeně žili a v klidu vychovávali děti. Ostatní hmotné statky jsou prý druhořadé.

 

Slovo architekta:

Vztah domu k zahradě je základní komponentou návrhu exteriéru i interiéru každé vily. Svažitost terénu spolu s atraktivitou pohledů na město a krajinu Polabí, ohraničenou dramatickou siluetou Českého středohoří, i klientův požadavek na nenáročnost údržby domu a zahrady vedly k formování prvních úvah o jeho podobě.

 

 Koncept je založen na přizpůsobení objemů stavby, rozvrhu ploch a výškových úrovní obytných podlaží stávajícímu terénu svažité zahrady. Na to, jak je dům otevřený a složitě objemově tvarovaný, působí překvapivě kompaktním dojmem. Dům má úmyslně poměrně malou zastavěnou plochu a je členěn na několik hmotově a materiálově odlišených objemů, aby na svažitém pozemku nepůsobil těžce.

 

Vila má proto vertikálně komponovanou dispozici ve třech podlažích, resp. pěti úrovních, pokud možno kontinuálně propojených. Řešení vertikální komunikace, směrem nahoru objemově i materiálově postupně odlehčovaných schodů, bylo pro nás velmi důležitou partií. Nechtěli jsme, aby četnost úrovní domu negativně ovlivnila plynulost jeho užívání vytvářením bariér mezi jednotlivými prostory.

 

 

V příčném směru je vila „průhledná“ od proskleného zádveří přes schody a jídelnu nebo galerii až na terasu. V podélném směru je průhlednost nebo alespoň průsvitnost sledována při obou podélných fasádách. Tím je podporována neuzavřenost a prostorová velkorysost vnitřních  prostorů a opticky zvětšováno měřítko interiérů. Příčky nedorážející až ke stropu, stěny oddělené od fasády prosklenými dveřmi na celou výšku místnosti i předimenzované dřevěné dveře jakoby bez zárubní pomáhají vytvářet uvolněný půdorysný a prostorový standard domu.

 

Exteriér i interiér vily je řešen většinou z přírodních materiálů jako kámen, cihly, beton, dřevo a ocel. Přírodní nezakryté povrchy jsou uplatněny nejen na dřevě, ale i na kovech, betonech a omítkách. Nenápadné abstraktní arabesky přírodních kletovaných omítek (neopatřených finální malbou, ale pouze impregnační úpravou, která nezakrývá různé odstíny šedé a světle okrové) a ornamenty fládru dubových parket opatřených tvrzeným olejem dotvářejí vnitřní prostředí v intencích návrhu.

 

Obytná plocha u západní fasády je řešena ve dvou úrovních, částečně prostorově propojených. Ve spodní části je kuchyň, jídelna a obytná místnost, v horní části galerie a ložnice. Při východní fasádě jsou ve hmotě z režného zdiva situovány vstup, dvě ložnice a hygienické vybavení domu. Tato část je výškově umístěna mezi galerií a jídelnu.

 

 

Galerie a obývák jsou zamýšleny jako dva samostatné prostory, i když částečně propojené. Nechtěli jsme dvoupodlažní část obývacího prostoru zvětšovat z proporčních důvodů, aby neztratil obytné měřítko. Snažili jsme se dát interiéru velkorysost dvoupodlažního prostoru pouze v takové míře, aby byl cítěn při pohledu velkými formáty oken ven do krajiny.

 

Autoři stavby: Ladislav Lábus, Martin Matiska, Dagmar Prášilová

 

text: Lenka Haklová

foto: Oto Pajer

zdroj: Moderní byt 11/2002

Denis Santachiara básník designu

 Maja Desunda, lehátko s ocelovou konstrukcí a sedákem z jednoho kusu polyetylenu (Modular). Rozměry: š. 68, d. 180/220, v. 60/90 cm). Cena dle provedení od 32 208 do 68 440 Kč.

 Sole mio, zarážka na knihy v podobě kaktusu, Modular, cena 1 230 Kč

 Pisola, nafukovací lůžko ukryté v křesílku (průměr 67 cm, v. 82 cm), rozměry lůžka 83 x 190 cm. Cena od 33 340 Kč, Campeggi

 Sciuscia, praktický lehký věšák, ukrývá v základně elektrický leštič bot. Výška 166 cm, cena od 21 740 Kč do 30 600 Kč

 Nafukovací polštáře z odolného polyetylenu v různých barvách, Zerodisegno, cena od 1 200 Kč

 Židle z jednoho kusu polykarbonátu s ocelovou podnoží, Zerodisegno, cena od 17 500 Kč

 Prostírání na stůl s reliéfem písmene I, které tvoří dezén ubrusu z téže série, Zerodisegno, cena asi 650 Kč/ks

 Ubrus s dezénem, který má nepochybně symbolizovat vztah autora k jeho zemi, Zerodisegno, cena podle materiálu od 4 500 Kč

 Kuchyňská zástěra z tkaniny s omyvatelnou povrchovou úpravou a PVC tkanicemi, Zerodisegno, cena cca 1 750 Kč

 Olympiona, osvětlení z hliníku. Příkon 220 nebo 110 W, dvě žárovky 24 W Osram Dulux (prodávají se zvlášť), š. 80, h. 95, v. 201 cm. Cena od 47 800 Kč

 Swing, houpací křeslo, rotující na otočném čepu (Modular), š. 83, h. 83, v. 86 cm. Cena podle potahu od 40 440 do 57 060 Kč

 Swing minus, velký pohodlný podnožník, š. 83, h. 83, v. 45 cm). Cena podle potahu od 21 740 do 27 670 Kč.

 Marocchino, světlo skryté v pufu, průměr 57 cm, v. 45 cm, v růžovém, žlutém, červeném, bílém nebo průhledném potahu, cena od 24 560 Kč, Campeggi

 Unovale (Modular), MDF deska (25 mm) se zaoblenou hranou, upevněna na subtilních ocelových nohách. Cena podle povrchové úpravy od 48 000 Kč

 Sedux, nástěnný držák na ovoce se zajímavým osvětlením. Povrchově upravený hliník, blikající 3W žárovka (prodává se zvlášť), š. 17, h. 55, v. 32 cm. Cena od 13 490 Kč

Narodil se roku 1950 v italské Campagnole, v kraji Reggio Emilia a jako designér začal působit už v roce 1966 v Centro Stile Fiat. Poprvé se zúčastnil svými návrhy benátských bienále v roce 1980 a za pět let nato vystavoval v muzeích moderního umění po celém světě, mj. v Tokiu, v New Yorku, v Centre Georges Pompidou v Paříži, v amsterodamském Berlage, v Barceloně aj. Jeho vášní se stalo organizování výstavních projektů, ke kterým zve jak proslulé autory, tak neznámé nadané tvůrce.

 

Jedním z prvních byla výstava manifestující nový pohled na design a jeho začlenění do každodenního života nazvaná La Neomerce v rámci milánského trienále v roce 1984. V roce 1996 vytváří koncepci výstavy The New Persona, konané u příležitosti bienále ve Florencii, a získává první ocenění za design – v roce 1999 je to The Good Design Award od chicagského Athenea, v roce 2000 dvakrát Design World.

 

Vlastní firma Domodinamica

Jeho zájmy a působení se stále rozšiřovaly. V letech 1988 až 1992 navrhl mj. interiér muzea kouzel v Blois (Francie), mobiliář pro náměstí v městě Tojama (Japonsko), interiéry několika hotelů v Německu a začal rozvíjet spolupráci s mnoha italskými výrobci interiérového vybavení. Rovněž založil svou vlastní firmu s názvem Domodinamica a vytvořil pro ni první kolekci neobvyklých objektů zamýšlených pro hromadnou výrobu.

 

Po šesti letech ji převzala společnost Modular, jejíž program zahrnuje širokou škálu nábytkové tvorby jak pro soukromé, tak pro veřejné interiéry, a Denis Santachiara se zařadil mezi její přední návrháře. Modular s úspěchem prezentuje jeho designy na prestižních mezinárodních vele- trzích, zejména v Kolíně nad Rýnem a v Miláně.

 

Spolupracuje však i s dalšími italskými a zahraničními firmami nejrůznějšího zaměření, orientovanými na výjimečný design, jako je např. Vitra, Bang & Olufsen, Rosenthal, Panasonic, Swatch, Baleri Italia, Foscarini, Campeggi, Quattrocchio a mnoho dalších.

 

Santachiara a Zerodesigno

V roce 1921 vznikla v Itálii společnost Quattrocchio se záměrem vyrábět jízdní kola a auta. Vzniklo z toho jízdní kolo s „komářím“ motorem, později přeměněné na motorku. Po válce vytvořil podnikavý zeť zakladatele Pino Poggio nový výrobní program — kovové police na vystavování zboží v obchodních domech, a tak se zrodil systém Zero. Snoubí se v něm formální střídmost italského designu s know-how technického oddělení společnosti Quattrocchio a název Zero (nula) má vyjadřovat jeho descartovskou podstatu – protože když se přičte nula k jakémukoli číslu, dodává mu sílu a mnohokrát ho násobí.

 

První kolekci nábytku pro veřejné i soukromé interiéry představila firma Quattrocchio v roce 1990 a od té doby tuto řadu, nazvanou Zerodesigno, neustále rozvíjí. V roce 2001 byl přizván ke spolupráci Denis Santachiara a vnesl do ní nový koncept. Navrhl předměty, které mají hravou poetickou interakci s technologií a které dokážou propojit svět nábytku s okolím. Jeho židle, stoly, knihovny, mobilní kontejnery a další doplňky komunikují s ostatními „měkkými“ materiály, jako jsou ubrusy, záclony a koberce, a přispívají ke sjednocení celkového dojmu z interiéru.

 

Pro Denise Santachiaru je od první chvíle, kdy vstoupil na pole designu, až dodnes typické, že ho zajímá každá nová technologie, s níž přichází v průmyslových procesech do styku. Zároveň vždy usiluje o to, aby v jeho návrzích byla čitelná poetická kvalita, takže jeho práce oscilují na pomezí umění a designu. Některé jeho produkty už se staly součástí stálých sbírek např. v muzeu Vitra, v chicagském Atheneu, v Národním muzeu moderního umění v Tokiu, v MOMA v New Yorku, v muzeu ve Filadelfii a v muzeu Alvara Aalta v Helsinkách.

 

Žije a pracuje v Miláně. Při příležitosti milánských Salonů poskytl rozhovor, který rozkrývá jeho názory na život i na tvorbu

 

Kterou část dne máte nejraději?

Časné ráno.

 

Čtete magazíny o designu?

Listuji jimi.

 

Všímáte si, jak se oblékají ženy?

Ano, ale také si všímám toho, jak se oblékají muži. Líbí se mi jednoduché oblečení, protože pro mě je důležitý střih a ne postava. To je takový italský žert „il taglio e non la taglia“.

 

Kde navrhujete?

Projektuji především ve svém studiu, protože potřebuju používat ruce, a tam mohu.

 

Pro koho byste chtěl navrhovat?

Momentálně mě zajímají hlavně společnosti, které se snaží obchodovat pomocí internetu.

 

Máte nějakého oblíbeného tvůrce z minulosti?

Ruského malíře a konstruktivistu Kazimira Maleviče.

 

A co vaši současní kolegové, je mezi nimi někdo, koho si zvlášť vážíte?

Mám rád skoro všechny své kolegy z designu. Jsem zvyklý plánovat výstavy, a proto si musím vážit i návrhů ostatních, považuji za zajímavé i práce mladých designérů.

 

Diskutujete o svých názorech se svými kolegy, případně s řemeslníky?

Ano, třeba s Albertem Medou, dříve také s Philippem Starckem a s Ronem Aradem.

 

Jak byste popsal svůj styl?

Nemám styl, hodně se zabývám ideou produktu, nezajímá mě pouze jeho fyzický tvar, který může být více či méně krásný. Pro mě jsou důležitější malé objevy.

 

Který z vašich projektů vám přinesl velké uspokojení a který ze svých designů máte nejraději?

Mám rád některé své poetické věci, například první kolekci pro Domodinamica. Pokud se týká jednotlivých předmětů, tak to bude nejspíš skládací židle pro Vitru.

 

Z médií se člověk dozvídá, že Italové se nejvíc bojí nedostatku práce, kriminality a znečištění. Čeho se obáváte vy?

Já se bojím především katastrofistů, tedy všech, kdo smýšlejí o budoucnosti jen negativně. Tito lidé věří, aniž by skutečně věděli. Například současná kriminalita není ve srovnání se

17. nebo 15. stoletím nijak dramatická. Samozřejmě existují problémy, ale to neznamená, že se nedají řešit.

 

 

Kontakty:

A. I. T. — DESIGN DUROŇ, Ječná 36,

Praha 2, tel.: 224 941 439,

INTERIER 3000, Divišova 757,

Hradec Králové, tel.: 495 214 766, tel./fax: 495 214 660;

Guttenbergova 118/2, Liberec,

tel.: 482 710 418

 

text: Hana Fleissigová

foto: archiv

zdroj: Moderní byt 11/2002

Zahrada, kde vládne duch

 

 Průhled zahradní brankou je ceněný estetický prvek. Ohraničení zdůrazňuje důležitost pozorovaného objektu.

 Snovost kompozice může podtrhnout také jistá míra přirozené omšelosti zahradní zídky

 Voda a kámen představují v zahradě jeden z nejtypičtějších příkladů prvků jin a jang

 Kamenné pítko či napajedlo pro ptactvo umožňuje umístit vodní prvek i do velmi malých zahrad

 Roli cukuby, kašničky na vodu pro rituální očistu návštěvníků, zastává v této zahradě kamenný žlab

 Kamenné kompozice představují jakousi kostru, která je doplněna keřovými skupinami. Zídka nejen zahradu ohraničuje, současně vytváří vhodné pozadí pro zeleň a kameny.

 Kamenné šlapáky přes vodu zdůrazňují nejistotu lidských kroků a nutí návštěvníka k pohledu na vodní hladinu

 Také cestička může působit uměleckým dojmem

 Stříhaný buxus reflektuje tvar kamenů, které uzavírají vstupní část zahrady

 Kámen, rostlina a voda (zde je naznačena štěrkem) jsou základní prvky každé japonské zahrady. Kontrast neměnného kamene s výraznou barvou japonských azalek je zvlášť působivý

 Kamenná lucerna umístěná často tak, aby se odrážela i ve vodní hladině, plní nejen funkci osvětlení, ale symbolizuje i duchovní osvícení

Japonské zahrady jsou v kontextu světové zahradní tvorby unikátním příkladem využití zahraničních i domácích vlivů ústících do svébytného, doslova uměleckého výrazu, který dokáže vdechnout prostoru zahradní mistr — umělec. Navazují na tradici čínské zahradní tvorby, z níž organicky vycházejí a kterou rozšiřují o původní japonské podněty a rozvíjejí je zcela novým, vlastním způsobem jak ve formě, tak ve vnitřní náplni.

 

Japonci komponují své zahrady mimo jiné podle pravidel čínské kosmologie, vetkávají do nich náměty pro meditaci a vyjadřují jimi buddhistickou i šintoistickou tradici. Návštěvník je na každém kroku vyzýván, aby se zamyslel nad významem seskupení kamenů, které mohou představovat pohoří, ostrov, zvíře či vodopád. Při chůzi po šlapácích v jezírku nemůže nepohlédnout na odraz ve vodní hladině, připomínající pravdivou skutečnost, ale také její pomíjivost. Pokud se nesehne, neprojde pod větví staré sosny, symbolu dlouhověkosti a moudrosti.

 

Z kamenů, štěrku, písku, vody a rostlin je možno vytvořit japonskou zahradu či zahradní kout doslova na jakékoli ploše — počínaje atriem velikosti několika metrů čtverečních až po pozemek hektarových rozměrů. Důležitý estetický i myšlenkový význam mají rovněž prvky drobné zahradní architektury. Kupříkladu kamenné lucerny představují nejen zdroj světla, jsou zároveň symboly duchovního osvícení, a umístěny na důležitých místech, vedou návštěvníka zahradou nejen fyzicky, nýbrž i myšlenkově.

 

Podobnou úlohu mají  také různé plůtky, kamenné nádržky, můstky a mnoho dalších doplňků z kamene, dřeva i bambusu. Od počátku minulého století uchvacovala japonská zahradní architektura i české cestovatele a v mnoha více či méně zdařilých pokusech se její vliv začal uplatňovat také u nás. Je však nutné mít na paměti, že žádoucího cíle můžeme dosáhnout nikoli pouhým kopírováním forem, ale necháme-li se inspirovat duchem japonských zahrad. Jedním ze zdařilých výsledků japonské inspirace je zahrada pražského výtvarníka Miroslava Pacnera.

 

Bezprostředně po projití zahradní brankou, jejíž kovové žebroví připomíná stébla trávy, upoutá kamenná kompozice zakončující rovný vstupní chodníček. Přímá zahradní cestička ve vstupní části, obklopená vyšší zelení, přirozeným způsobem návštěvníka zklidňuje a odpoutává ho od starostí, s nimiž sem vstoupil.

 

Po několika krocích se jeho pohledu otevírá scenérie jezírka a kamenné kompozice doplněné stříhanými keříky. Zvláště ráno a večer, při hře světla a stínů a paprsků slunce, které oživují barvy, nabízí zahrada působivou  podívanou. Dokáže evokovat představy pohoří s příkrými svahy nebo původem kamenů prostě jen připomene půvabné vápencové skály z barrandovské oblasti.

 

Kamenná šlapáková cestička směřující k zahradnímu altánku upozorní, že tvůrce zahrady myslel také na její obytnou funkci, kdy je možno v krytém bezpečí pozorovat kapky deště nebo se na jaře kochat  půvabem kvetoucí vistárie obepínající sloup. Příjemným posezením prohlídka zahrady nekončí. Různá tajemství skrývá doslova každý kout. Například kamenná cestička za altánem symbolizuje svým zakřiveným tvarem klikatou cestu života, pohledově prohlubuje celý prostor, a i když pomineme okolní kompozice z kamenů a rostlin, je sama o sobě hodna pozornosti.

 

Ani při odchodu nezanechává zahrada v návštěvníkovi pocit, že viděl vše. Stále se nabízejí nové detaily — kamenná pítka pro ptáky, zajímavě tvarovaná větvička či na první pohled utajený keřík čínské pivoňky. Zahradě Miroslava Pacnera lze vytknout opravdu málo. Snad jen přemíru kamenných kompozic, které návštěvníka překvapují na každém kroku, ale rozhodně nepůsobí rušivě.

 

Vzhledem k umístění zahrady nebylo možné využít jakéhokoli výhledu, prostor je proto koncipován komorně a podtrhuje soukromí. Celkově představuje tato nevelká zahrada opravdu dobrý příklad japonské inspirace, která se dobře vyjímá i v našich podmínkách, zvláště oslovuje-li majitele její duchovní podstata.

 

Založení japonské zahrady nemusí být drahé. Cena se odvíjí od velikosti jezírka, stáří a velikosti vysazovaných rostlin a množství kamenů. Orientačně lze vycházet z těchto údajů: keř azalky bude stát 90 Kč nebo také 3 000 Kč, borovice černá může přijít na 300 Kč, ale čtyřmetrová stojí kolem 15 000 Kč, metr čtvereční jezírka (bez vyhloubení), tj. položení a svařování geotextilie, přijde na 360 Kč, jedna plná tatra kamenů z lomu (cca 12 tun) bez dopravy stojí 3 000 Kč. Vcelku lze pořídit malou japonskou zahrádku (25 x 25 m) od 50 000 do 100 000 Kč.

 

 

Kontakty:

ALEŠ TRNKA (návrhy a realizace zahrad), Nad Úpadem 280, Praha 4, tel.: 606 57 44 89; 

JIŘÍ KUBEC (návrhy a výsadba zahrad, bonsaje), Krajířské nám. 224,

Brandýs n. L., tel.: 604 42 80 78; 

MIROSLAV PACNER (návrhy a realizace zahrad), Konopova 6, Praha 5, 

tel.: 607 854 161;

VÁCLAV NOVÁK (bonsaje), Luční 285, Libochovice, tel.: 416 591 429 

 

text: Aleš Trnka

foto: Miroslav Pacner, Aleš Trnka a Antonín Braný

zdroj: Moderní byt 11/2002

Darovat, odkázat, nebo prodat nemovitost a s jakou daní?

Podle původního znění zákona bylo vlastníkovo rozhodování o tom, zda se stane jeho majetek předmětem dědění anebo zda jej ještě za svého života převede na jinou osobu, daňově neutrální. Sazby dědické a darovací daně byly totiž původně totožné. U převodu či přechodu majetku mezi předky a potomky i mezi manžely činily obě daně 1 až 5 procent, mezi sourozenci, mezi strýci (tetami) a synovci (neteřemi), mezi tchány (tchyněmi) a zeti (snachami) i mezi osobami, žijícími aspoň rok ve společné domácnosti, představovaly vždy 3 až 12 procent a ve všech ostatních případech 7 až 40 procent (sazba roste s hodnotou majetku).

 

Ve druhé polovině 90. let se však pravicovým poslancům podařilo prosadit, že se takto vypočtená dědická daň krátí na polovinu. Například u nemovitosti za 2 miliony korun může být dědická daň až o 80 tisíc korun nižší než daň darovací. Nadto je dědic, který byl manželem, dítětem nebo rodičem zůstavitele, od dědické daně zcela osvobozen. Pokud by se tedy někdo rozhodoval mezi závětí a darovací smlouvou jen podle výše daně, jistě by zvítězila poslední vůle (zůstavitel, který je spokojen se zákonnou dědickou posloupností, samozřejmě nemusí žádnou závěť psát).

 

Koupě výhodnější

U třetí daně z převodu nemovitostí nehraje vztah mezi prodávajícím a kupujícím žádnou roli. Tato daň činí vždy jednotných 5 %. Není těžké si domyslet, že v případech, kdy daň darovací nedosahuje 5 % (např. při převodu nemovitosti mezi osobami ve společné domácnosti), je daňově optimální dar. Naopak při darování nemovitosti vzdálenějším příbuzným či kamarádům by se mohlo vyplatit předstírat koupi.

 

Všechny tři uvedené daně se vypočítávají ze sjednané (dosažené) ceny nebo z tzv. úřední ceny – použije se ta z cen, která je vyšší. U daně darovací samozřejmě připadá v úvahu jen úřední cena. Úřední (vyhláškovou, odhadní) cenou se rozumí cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku (č. 151/1997 Sb.) a prováděcí vyhlášky (č. 279/1997 Sb.); určuje ji znalec.

 

U znalce (nebo třeba u realitní kanceláře) si lze objednat i posudek ohledně obvyklé tržní ceny jakékoliv nemovitosti: půjde ale zase jen o odhad, nikoliv o nějakou poukázku na peníze. Ani pět odhadů tržní ceny neznamená, že se za zjištěnou cenu najde kupec – nebo že se dům nakonec neprodá dvakrát dráž.

 

Řešení: paušální odměna

Paradoxem je, že úřední cenu nemovitosti je nutné zjišťovat i v případech, kdy se žádná daň neplatí (zejména u dědění mezi manžely či mezi rodiči a dětmi): hodnotu majetku je totiž třeba zjistit už kvůli určení notářovy odměny. Za nemovitost se samozřejmě považuje i byt či nebytový prostor, zapsaný jako jednotka v katastru nemovitostí, takže znalci si přijdou na své.

 

Celou věc by bylo možné zlevnit a zrychlit určením paušální odměny notáře za každou zděděnou nemovitost, respektive za nemovitosti zapsané na jednom listě vlastnictví (obdobně zákonodárce vyřešil určení soudních poplatků v případech, kdy se soudní spor týká nemovitosti).

 

To, že stát inkasuje procenta jednou ze sjednané a jindy z úřední ceny, některé transakce znevýhodňuje. Žádný cenový předpis totiž nemůže kopírovat proměnlivou situaci na realitním trhu. V Česku existují dokonce i nemovitosti, při jejichž prodeji by samotná převodní daň převýšila nejvyšší prodejní cenu, dosažitelnou na trhu s realitami. S nadhodnocením úřední ceny oproti ceně tržní se lze setkat zejména u novostaveb na malých vesnicích v severních Čechách, na severní Moravě a v některých pohraničních oblastech.

 

A aby to bylo ještě složitější, předpisy pro určení úřední ceny se občas mění. Obce zpracovávají nové cenové mapy, novelizuje se oceňovací vyhláška (nyní platná vyhláška č. 279/1997 Sb. byla změněna již třikrát: od 1. 7. 1999, od 1. 7. 2000 a od 1. 10. 2001). Znalecké posudky ohledně úřední ceny se tedy nevyplatí pořizovat v delším předstihu před zdaňovanou transakcí.

 

Základ daně v mil. Kč Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí
 do 1  3,5 %   7 %   5 %
 1 – 2  35 000 Kč + 4,5 % ze zákl. přesahujícího 1 milion Kč 70 000 Kč + 9 % ze zákl. přesahujícího 1 milion Kč   5 %
 2 – 5  80 000 Kč + 6 % ze základu přesahujícího 2 miliony Kč  160 000 Kč + 12 % ze zákl. přesahujícího 2 miliony Kč   5 %
 5 – 7  260 000 Kč + 7,5 % ze zákl. přesahujícího 5 milionů Kč  520 000 Kč + 15 % ze zákl. přesahujícího 5 milionů Kč   5 %
 7 – 10  410 000 Kč + 9 % ze zákl. přesahujícího 7 milionů Kč  820 000 Kč + 18 % ze zákl. přesahujícího 7 milionů Kč   5 %
 10 – 20  680 000 Kč + 10,5 % ze zákl. přesahujícího 10 milionů Kč  1 360 000 Kč + 21 % ze zákl. přesahujícího 10 milionů Kč   5 %
 20 – 30  1 730 000 Kč + 12,5 % ze zákl. přesahujícího 20 milionů Kč  3 460 000 Kč + 25 % ze zákl. přesahujícího 20 milionů Kč   5 %
 30 – 40  2 980 000 Kč + 15 % ze zákl. přesahujícího 30 milionů Kč  5 960 000 Kč + 30 % ze zákl. přesahujícího 30 milionů Kč   5 %
 40 – 50  4 480 000 Kč + 17,5 % ze zákl. přesahujícího 40 milionů Kč  8 960 000 Kč + 35 % ze zákl. přesahujícího 40 milionů Kč   5 %
 50 a více  6 230 000 Kč + 20 % ze zákl. přesahujícího 50 milionů Kč  12 460 000 Kč + 40 % ze zákl. přesahujícího 50 milionů Kč   5 %

                     

text: Dan Holubkov

ilustrace: Pavel Dufek

zdroj: Můj dům 10/2002

Martha Elefteriadu: Velebím salátové mísy

 Mísa s podnoží z olovnatého křišťálu od firmy J. G. Durand (průměr 29 cm, cena 1 850 Kč). Salátový příbor Bistro z nerezu je od firmy VMF, cena 580 Kč. Vše dostanete v prodejně firmy ARCADA

 Mísa na salát Baladin od firmy J. G. Durand, olovnatý křišťál, průměr 23 cm, cen 1 250 Kč, ARCADA

 Salátová mísa Primavera (Bugatti) je z propylenu s podnoží z chromovaného kovu (průměr 28 cm, v. 16 cm), cena včetně prkénka (je zároveň poklicí k míse) 880 Kč, salátový příbor z nerezu stojí 1 200 Kč, M. G. DISTRIBUZIONE

 Salátové mísy Bolli z odolného barevného plastu, dva průměry (25 cm a 30 cm), cena 680 a 820 Kč/ks, příbor je za 285 Kč, M. G. DISTRIBUZIONE

 Oválné salátové mísy z plastu, cena 325 Kč/ks, LA VECCHIA BOTTEGA

 Ergonomicky tvarované dózy jsou z plexiskla, cena kompletu 1 150 Kč, WINSTON INTERNATIONAL

Mám ráda i ty moderní

V osmdesátých letech jsme se sestrou často jezdily zpívat do Skandinávie a tam jsem měla možnost poznat skandinávský design. Naprosto mě okouzlil. Chodila jsem do obchodů s porcelánem a keramikou jako na výstavu. Jako narozená ve znamení Panny jsem oceňovala především jednoduché tvary bez zbytečných ornamentů či jiných ozdob.

 

Líbila se mi neokázalost a preciznost, s jakou Skandinávci vytvářejí předměty do kuchyní a domácnosti vůbec. Zdálo se mi, že tam člověk může koupit poslepu cokoli a neudělá chybu. Zatímco tady jsem tenkrát chodila po obchodech a těžce sháněla něco, co bych se zalíbením mohla přijmout za své, tam jsem měla opačný problém. Dlouze jsem postávala před nádhernými mísami a nemohla si vybrat.

 

Saláty, to je moje

Hluboké mísy mi činí potěšení i proto, že jsou na saláty, a příprava a vymýšlení salátů je moje velká radost. V Řecku je salát na stole denně, velká mísa vévodí stolu a z ní si všichni stolovníci nabírají. Vlastně stejně se servíruje i předkrm a hlavní jídlo — každý si nabírá na svůj talíř z mísy sám. Je to samozřejmě zrádné, protože člověk nikdy nevidí najednou, co všechno už snědl.

 

Řekové nemohou jíst sami

Ale ta mísa také symbolizuje už zmíněnou pospolitost. Pro Řeka je posezení  s přáteli u společného stolu stejně důležité a významné jako třeba návštěva divadla či jiný kulturní zážitek. U stolu a plných mis se probere všechno, politika, drby, filozofie… Společné jídlo tvoří této společenské záležitosti příjemné pozadí. V Řecku se musíte připravit na to, že nebudete stolovat sám.

 

Jste-li pozváni, hostitel sám objedná v obrovských mísách na stůl to nejlepší a vy si pak berete podle libosti. Nejlepší je ochutnat od všeho trochu. To, co ze společné mísy zmizí jako první, se potom pro veliký úspěch objedná ještě několikrát. Jíst osaměle je pro Řeka nemyslitelné,  potřebuje kolem  sebe lidi stejně jako vzduch.

A tak oslavme mísy, máme-li je čím zaplnit a máme-li koho pozvat ke stolu…

 

Pravý řecký salát

Na přípravu potřebujete rajčata, papriky, salátovou okurku, cibuli, olivy, balkánský sýr nebo ovčí sýr feta (je pro tento účel nejlepší), olivový olej, citron nebo vinný ocet, sůl, oregano. Všechny suroviny nakrájejte na hrubší podlouhlé špalíky, rajčata a cibuli na silné půlměsíčky (cibuli přece jen slabší). Zdůrazňuji, že kousky musí být opravdu poměrně velké, aby se nevytvořila umačkaná směs.

 

Nakrájenou cibuli je dobré promnout ve vodě, ztratí tak svou ostrost. Zeleninu pak v míse promícháte, pokladete sýrem nakrájeným na větší kostky a úplně navrch položíte olivy. Z citronu, olivového oleje a soli uděláte marinádu, kterou salát na míse přelijete. Nakonec posypete promnutým oreganem. Je to výborné lehké jídlo,  kterým můžete v létě ideálně nahradit klasický těžký oběd. Dobrou chuť!

 

Mísa

Čínské orákulum I Ting, kde miska je jedním ze šedesáti čtyř základních symbolů, o ní říká: Symbolizuje nejen hojnost potravy, ale také řád. Znamená přijímání něčeho nového, jemného. Obsahuje myšlenku bohaté potravy ve smyslu materiálním i duchovním. Je to jiný název pro hlubší mysl, která je plná moudrosti, síly a lásky.

 

Kontakty:

ARCADA, Vinohradský pavilon, Vinohradská 50, Praha 2,

tel./fax: 02/22 09 73 06; Zlatý Anděl, Plzeňská 344, Praha 5,

tel.: 02/57 31 00 22;

LA VECCHIA BOTTEGA, Na Perštýně 10, Praha 1, tel.: 02/24 23 46 29,

02/24 23 82 02;

M. G. DISTRIBUZIONE, Štěpánská 4, Praha 2, tel.: 02/24 94 14 31,

tel./fax: 02/24 94 15 32;

WINSTON INTERNATIONAL,

Hudcova 78, Brno, tel./fax: 05/41 51 32 61

 

text: Martha Elefteriadu

foto: Marie Votavová

Styling: Marie Renčová

zdroj: Moderní byt 10/2002

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025