BLOG: Proč je vícegenerační bydlení dobrý nápad
BLOG DAVIDA MENCLA – 97 % Čechů odmítá žít ve společném domě se svými rodiči. Většina se v tomto případě velmi mýlí. Společný život velké rodiny má mnoho výhod – a nejsou to jen ty finanční.
BLOG DAVIDA MENCLA – 97 % Čechů odmítá žít ve společném domě se svými rodiči. Většina se v tomto případě velmi mýlí. Společný život velké rodiny má mnoho výhod – a nejsou to jen ty finanční.
BLOG DAVIDA MENCLA – Vedení ČNB se po několika neúspěšných pokusech podařilo zneužít současné tíživé situace naší země k tomu, aby konečně protlačilo zákon, který do jejich rukou svěřuje nebývalou moc.
BLOG DAVIDA MENCLA – Ve světě už léta platí pravidlo, že náklady na bydlení (hypotéka, energie a pojištění) by neměly přesahovat polovinu příjmu rodiny. Toto jednoduché pravidlo je překvapivě dobře funkční.
BLOG DAVIDA MENCLA – Hypotéka má jednu mimořádnou vlastnost. Za jedny peníze vám umožní uspokojit potřebu bydlení a zároveň splácet svůj majetek, a tedy velmi dobře spořit.
BLOG DAVIDA MENCLA – Máme za sebou roční testování domu nezávislého na sítích. Dnes odpovím na druhou nejčastější otázku, kterou mi v této souvislosti pokládáte: vyplatí se využití Nezávislého domu 2.0?
Nedávno jsem si přečetla v tisku, že americké feministky protestovaly proti tomu, aby inteligentní domácí asistent Alexa mluvil ženským hlasem. Prý se tím naznačuje dehonestující role ženy jako služky či osoby v podřadném postavení. „Svatá ty prostoto!“ říkáte si možná jako já. Ale pozor, podobně se možná pozastavovali naši rodiče či prarodiče nad věcmi, které dnes považujeme za běžné. A jestli to takhle půjde dál, není vyloučeno, že budeme v budoucnu muset změnit slovník…
Architekt a urbanista Roman Koucký, šéf autorského týmu Metropolitního plánu Prahy, se nebojí říkat nepopulární a kontroverzní věci. V rozhovoru pro časopis Můj dům tvrdí mimo jiné i to, že v Česku nemůže mít každý rodinný dům, protože na to každý nemá. A to nejen peníze, ale ani náturu…
„My čekali sucho, a zatím přišel déšť,“ mohli jsme si říkat letos v květnu. Z tohoto důvodu se vůbec neodvažuji předpovídat, jaké bude léto. Nicméně soudím, že nabádání k šetření pitnou vodou hned tak neustane…
Co se s nimi mohlo stát? Úvodní slogan vypůjčený ze známé písně je smutným povzdechem mnohých dnešních stavebníků…
Po dokončení vnitřních povrchových úprav dům sice ještě nebyl zařízený nábytkem, ale protože jsme stavěli bez finanční rezervy a na nábytek stejně nezbývaly peníze, nebylo na co čekat a nastěhovali jsme se. A nic nebránilo zahájení prací na fasádě.
Minule jsem popisoval práci s hlínou, která je na domě použita jako výplňový materiál stěn, jako jádrová omítka a někde přímo jako jednovrstvá omítka. Nyní se budu věnovat finálním úpravám vnitřních povrchů, tedy podlahovým krytinám, keramickým obkladům, malbám, pohledovým trámovým stropům atd.
Osadili jsme nová okna a instalovali nové rozvody. Nyní jsme dospěli do fáze, na kterou jsme se těšili: do rekonstrukce domku jsme se zapojili vlastními silami. Čekala nás práce s hlínou.
V minulém díle jsme postavili patro a zakončili ho vegetační plochou střechou. Teď je potřeba osadit nová okna a dveře, aby se dům uzavřel a mohlo se začít s realizací vnitřních rozvodů.
Po stavebních úpravách v přízemí, kde nás omezovalo stávající rozvržení nosných stěn a již použitý materiál, jsme přistoupili k rekonstrukci patra. Konečně jsme mohli volit stavební materiály a dispoziční řešení čistě podle svých představ.
Řadový rodinný dům, který jsme se rozhodli rekonstruovat, měl i řadu specifik a problémů, se kterými jsme se museli vypořádat. V minulém dílu jsem popisoval, jak se nám podařilo vyřešit problémy se vzlínající vlhkostí, řádně izolovat základy a připravit „půdu“ pro dozdívání štítových i dalších stěn a stropů.
Po úvodní etapě, kterou jsem popisoval v minulém díle, byl původní řadový dům téměř zbourán a konečně jsme mohli zahájit stavební práce. V této fázi jsme se museli vypořádat především s izolací proti zemní vlhkosti a se statickými problémy.
Žili jsme v bytě 2 + kk v centru Brna. S jedním dítětem byla velikost bytu dostatečná, ale měli jsme v plánu další. A tak jsme si dali nelehký úkol, s jakým se potýká spousta mladých rodin ve větších městech: pořídit si domek a přitom zůstat ve městě.
Měl jsem to „štěstí“ dostat se před dvaceti lety coby student na dva měsíce na brigádu do Izraele, sklízet papriky na pouštních farmách u Mrtvého moře. Všude písek, nehostinná poušť a najednou mnoho kilometrů čtverečních pokrytých fóliovníky. Papriky, rajčata a melouny tam rostly pod plastovou fólií přímo v písku. Kádě s chemikáliemi…
Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení