„My čekali sucho, a zatím přišel déšť,“ mohli jsme si říkat letos v květnu. Z tohoto důvodu se vůbec neodvažuji předpovídat, jaké bude léto. Nicméně soudím, že nabádání k šetření pitnou vodou hned tak neustane…

Co se s nimi mohlo stát? Úvodní slogan vypůjčený ze známé písně je smutným povzdechem mnohých dnešních stavebníků…

Po dokončení vnitřních povrchových úprav dům sice ještě nebyl zařízený nábytkem, ale protože jsme stavěli bez finanční rezervy a na nábytek stejně nezbývaly peníze, nebylo na co čekat a nastěhovali jsme se. A nic nebránilo zahájení prací na fasádě.

Minule jsem popisoval práci s hlínou, která je na domě použita jako výplňový materiál stěn, jako jádrová omítka a někde přímo jako jednovrstvá omítka. Nyní se budu věnovat finálním úpravám vnitřních povrchů, tedy podlahovým krytinám, keramickým obkladům, malbám, pohledovým trámovým stropům atd.

Osadili jsme nová okna a instalovali nové rozvody. Nyní jsme dospěli do fáze, na kterou jsme se těšili: do rekonstrukce domku jsme se zapojili vlastními silami. Čekala nás práce s hlínou.

V minulém díle jsme postavili patro a zakončili ho vegetační plochou střechou. Teď je potřeba osadit nová okna a dveře, aby se dům uzavřel a mohlo se začít s realizací vnitřních rozvodů.

Po stavebních úpravách v přízemí, kde nás omezovalo stávající rozvržení nosných stěn a již použitý materiál, jsme přistoupili k rekonstrukci patra. Konečně jsme mohli volit stavební materiály a dispoziční řešení čistě podle svých představ.

Po úvodní etapě, kterou jsem popisoval v minulém díle, byl původní řadový dům téměř zbourán a konečně jsme mohli zahájit stavební práce. V této fázi jsme se museli vypořádat především s izolací proti zemní vlhkosti a se statickými problémy.

Žili jsme v bytě 2 + kk v centru Brna. S jedním dítětem byla velikost bytu dostatečná, ale měli jsme v plánu další. A tak jsme si dali nelehký úkol, s jakým se potýká spousta mladých rodin ve větších městech: pořídit si domek a přitom zůstat ve městě.

Měl jsem to „štěstí“ dostat se před dvaceti lety coby student na dva měsíce na brigádu do Izraele, sklízet papriky na pouštních farmách u Mrtvého moře. Všude písek, nehostinná poušť a najednou mnoho kilometrů čtverečních pokrytých fóliovníky. Papriky, rajčata a melouny tam rostly pod plastovou fólií přímo v písku. Kádě s chemikáliemi…

„Mám topit plynem, či tepelným čerpadlem?“ Jednoduchá otázka, na kterou však překvapivě uslyšíte naprosto protichůdné odpovědi. Jak je možné, že se různí odborníci naprosto neshodují v tom, čím je lepší topit? A jaké topení tedy zvolit? Stejnou otázku často slyší od klientů i ředitel Ekonomických staveb David Mencl, a tak se rozhodl věnovat odpovědi jeden ze svých blogů. 

Rád se dívám na lidskou práci. Zvláště pak tu, při níž člověk dovede umně zacházet s odvěkým a určitě i nejdokonalejším pracovním nástrojem – lidskou rukou. Lhostejno zda jde o malíře pokojů či krajinek, tesaře, dlaždiče nebo chirurga. Dívám se, učím se, snažím se zapamatovat si jak chytit kleště aby správně štípaly, brusku aby dobře brousila a štětec aby klouzal a nanášel…

V minulém díle seriálu jsme se již rozloučili, ale ještě mě napadlo jedno důležité téma, i když ne přímo stavební. Když jsme stavěli dům, už jsem tak trochu počítala s tím, že v něm nebudeme bydlet sami. Mohu říci, že můj manžel má se mnou opravdu velkou trpělivost, co se zvířat týče. 

Stavba stojí, my bydlíme, co více si přát? Všichni, kdo bydlí v domě, vědí, že dům je doživotní investice. Zhodnotím-li naši stavbu laiků a stavitelů svépomocí a za pomoci známých řemeslníků, i těch neznámých, mohu říci, že se dílo povedlo. Ačkoli ještě není vše hotovo, a co na začátku bylo první hotovo, již vyžaduje údržbu. 

Sedím v cihlových zdech nového domku a snažím se udržet oheň. Klepu se zimou, vlhké dřevo nehoří, je tu syrovo, nepomáhá ani deka, ani poloprázdná placatka slivovice. „Ale dokázal jsi to, dokázali jsme to.“ Letošní vánoce bychom už rádi strávili skutečně doma. Snad, i když naivita je roztomilá pouze u dětí…

Jednoho únorového dne přišel den D. Dojela paní referentka ze stavebního úřadu, starosta obce s místostarostou a my jsme připravili chlebíčky a vodu s citronem, aby se netvářili třeba kysele. Číslo popisné už nám obec přidělila.

Vymalování stěn přineslo velkou změnu. Pak už stačily jen detaily, různé úchyty, háčky a závěsy, a dům byl připraven k žití.